ČESKÉ SMYČCOVÉ DUO

Händel/ Halvorsen, Fiala, Gliere, Mozart, Paganini, Stamitz, Dvořák, Sibelius

Lucie Sedláková Hůlová - housle, Martin Sedlák - violoncello

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL (1685–1759) / JOHANN HALVORSEN (1864–1935) Passacaglia
JOSEF FIALA (1748–1816) Duett C dur, WV 4.17
REINHOLD GLIÈRE (1875–1956) Osm kusů, op. 39
WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756–1791) Duo G dur, KV 423
NICCOLÒ PAGANINI (1782–1840) Duetto concertante A dur, No. 3
KARL STAMITZ (1746–1801) Duo C dur, op. 19, No. 1
ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904) Humoreska, op. 101, No. 7
JEAN SIBELIUS (1865–1957) Kapičky vody (1875)

Milí posluchači,
     máte v ruce v pořadí druhé CD Českého smyčcového dua, které jsme nahráli k pomyslné oslavě dvaceti pěti let naší společné umělecké i životní cesty. Repertoár pro housle a violoncello jsme začali objevovat již za dob studií na Konzervatoři v Praze a postupně jej rozšiřujeme dodnes. Pilíři v původní tvorbě pro housle a violoncello jsou skladby autorů doby klasicismu a pak až 20. století. Určitou repertoárovou mezeru máme v 19. století, kdy nebyla napsána žádná významná skladba přímo pro housle a violoncello, a tak se v případě potřeby uchylujeme k úpravám. Od začátku jsme byli nadšeni, že hned dvě krásná dua pro housle a violoncello napsal náš oblíbený skladatel Bohuslav Martinů. Tato dvě dua nás provázejí po celou dobu naší kariéry a slavíme s nimi úspěchy na koncertech u nás i v zahraničí. V roce 2002 jsme je obě natočili spolu s dalšími díly velikánů 20. století Ravela a Honeggera na naše první CD. Pro druhé CD jsme zvolili dramaturgii spíše klasickou. Vybrali jsme skladby, které rádi a často hrajeme na svých koncertech a mají posluchačský ohlas nezávisle na tom, jestli jsou známé či neznámé. V případě duet Fialy, Stamitze a Paganiniho se snad jedná o jejich první vydání na CD vůbec.

     Passacaglii Georga Friedricha Händela (1685 - 1759) jsme pojali jako slavnostní úvodní skladbu našeho CD, i  přesto, že se většinou hrává až na konci koncertů, nebo dokonce jako virtuózní přídavek. Patří k nejvíce hraným skladbám našeho nástrojového obsazení. Virtuózní úprava norského skladatele a houslisty Johanna Halvorsena (1864 – 1935) je sice psána pro housle a violu, ale máme pocit, že naše verze pro housle s violoncellem zní ještě lépe díky většímu rozsahu violoncella. Passacaglia je původně tanec, který se v době baroka vyvinul v tanečně laděnou instrumentální skladbu. Jedná se v podstatě o variace nad osmitaktovým basovým základem, přičemž každá variace má jiný charakter, jinou náladu i technická specifika. Interpretům navíc poskytuje příležitost k realizaci ještě dalších vlastních, ať už technických, agogických, či zvukových nápadů. Přesto, že je skladba celkem známá, těžko uslyšíte dvě stejné interpretace.

     Josef Fiala (1748 – 1816) byl typickým všestranným muzikantem období klasicismu. Ovládal hru na několik nástrojů, aktivně koncertoval a zároveň komponoval. Osobně se znal s W. A. Mozartem, který si jeho umění cenil a pomáhal mu i získávat koncertní příležitosti. Duett C dur je jednou z mnoha Fialových komorních skladeb. Je to svěží virtuózní dílko plné energie a optimismu. Jelikož byl Fiala také violoncellista, má violoncello netradičně vedoucí úlohu téměř po celou skladbu. 

     Reinhold Glière (1875 – 1956), ukrajinský skladatel německo-polského původu není příliš známým autorem, a to ani mezi muzikanty. O to více každého mile překvapí jeho vtipných Osm kusů op. 39 pro housle a violoncello. Dost možná se jedná dramaturgicky o nejzajímavější skladbu našeho CD. Každý z Osmi kusů má svůj charakter. Některé jsou taneční, jiné zasněné, v některých je melodická linka jednoho hlasu doprovázena druhým hlasem, jinde se oba hlasy prolínají ve vzájemném dialogu. Jednotlivé kusy na sebe nijak nenavazují, a proto je možné je hrát i samostatně. Zajímavostí je, že Gliére se původně učil na housle a na Kyjevské hudební škole byl žákem Otakara Ševčíka.

     Duo G dur KV 423 Wolfganga Amadea Mozarta (1756 – 1791) je skvostem našeho žánru, i když ho hrajeme opět ve vlastní úpravě, neboť je původně psáno pro housle a violu. Part violy je zde daleko svébytnější a technicky náročnější než v jiných Mozartových komorních skladbách. Při využití širšího rozsahu violoncella dostává skladba ještě další rozměr a řadí se tak k vrcholným dílům svého druhu vůbec. Toto duo má tři části stejně jako dua od Fialy či Stamitze. Každá z nich je však důkladněji propracovaná, jak co do obsahu, tak do rozsahu, při využití technických i výrazových možností obou nástrojů. Díky tomu patří toto duo k našim nejoblíbenějším.

     Ke jménu Paganini se automaticky přiřazuje slovo virtuóz. Protože vlastně všechny skladby našeho CD jsou víceméně virtuózní, tak Paganini nemůže chybět. Tři koncertantní duetta (Tre duetti concertanti) Niccoló Paganiniho (1782 – 1840), z nichž na této nahrávce prezentujeme v pořadí třetí z nich, jsou celkem vzácnou ukázkou jeho komorní tvorby. Paganiniho osobnost je obestřena mnoha mýty a legendami. Jisté je, že kdyby nebyl sám geniálním houslistou, nemohl by napsat kompozice, které jsou technickým oříškem i pro houslové virtuózy dnešní doby. Nedá se však říct, že by part houslí v uváděném duettu byl sólistický a part violoncella doprovodný. Naopak většina míst, kde má violoncello vedoucí hlas, je napsána v houslovém rejstříku, a tak  musí violoncellista hrát v opravdu vysokých polohách. Duetto má netradičně pouze dvě části.

     Zásadní vliv na vývoj instrumentální hudby v období klasicismu i na nový způsob její interpretace měla tzv. mannheimská škola. Při mannheimském dvoře vznikl vynikající orchestr, kde působila řada významných českých hudebníků. Vůdčí osobností byl Jan Václav Stamic. Jeho starší syn Karl Stamitz (1746 – 1801) už se narodil v Mannheimu a šel ve šlépějích svého otce. Proslavil se po celé Evropě jako houslista a skladatel. Jeho tvorba obsahuje převážně komorní a koncertantní skladby pro smyčcové i dechové nástroje. Pro naše CD jsme vybrali první z šesti duet pro housle a violoncello op. 19, které je typickou ukázkou jeho tvorby a zároveň již etablovaného nového kompozičního stylu období klasicismu.

     Humoresku Antonína Dvořáka (1841-1904) snad netřeba představovat. Je jednou z osmi z cyklu Humoresky op. 101 pro sólový klavír v tónině Ges dur. Její původní verze se zdaleka nehraje tak často jako nespočetné úpravy pro nejrůznější nástrojové kombinace. Charakteristický “hopsavý” rytmus dal vzniknout nepravdivé legendě, že ji Dvořák zkomponoval ve vlaku inspirován rytmem jedoucích kol. Každopádně tato Humoreska potěší posluchače i nás interprety kdykoliv a kdekoliv.

     Tvorba finského skladatele Jeana Sibelia (1865 - 1957) zahrnuje rozsáhlé symfonické kompozice, které svými melodickými plochami mohou působit někdy až příliš rozvláčně. Jeho “Kapičky vody” (nebo snad jemného deště) se ovšem této charakteristice zcela vymykají. Jsou totiž Sibeliovou prvotinou, skladbičkou, kterou napsal ve svých devíti letech. Na našem CD má roli přídavku na závěr našeho koncertu.

     Rádi bychom poděkovali všem, bez kterých by CD nevzniklo. Hudebnímu režisérovi Jaroslavu Krčkovi za milou a inspirativní spolupráci, zvukovému mistrovi Karlu Soukeníkovi za perfektní technické zajištění celého nahrávacího procesu, Ondřeji Meleckému za pořízení fotografií a v neposlední řadě vydavateli Vítězslavu Jandovi za přivedení tohoto CD na svět.

Příjemný poslech přejí Lucie Sedláková Hůlová a Martin Sedlák

ČESKÉ SMYČCOVÉ DUO založili houslistka Lucie Hůlová a violoncellista Martin Sedlák v roce 1994 během studia na Konzervatoři v Praze. Od té doby již absolvovali mnoho úspěšných vystoupení, a to nejen doma, ale i na festivalech v zahraničí (Švýcarsko, Španělsko, Německo, Rakousko, Řecko, Sýrie, Jordánsko, Egypt, Rusko, Argentina, Mexiko). Lucie i Martin jsou absolventy Konzervatoře v Praze a Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. V době studií se zúčastnili mnoha mistrovských kurzů a získali i několik ocenění v mezinárodních soutěžích. V roce 1998 získali jako duo 1. cenu v soutěži o nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů v rámci Mezinárodní letní akademie v rakouském Semmeringu. Uskutečnili také několik nahrávek pro Český rozhlas a jejich koncerty byly snímány i zahraničními rozhlasovými stanicemi (např. ÖRF 1, Radio Nuevo León Mexiko aj.). Repertoár souboru zahrnuje dua z doby baroka až po současnost. V roce 2002 vyšlo debutové CD Českého smyčcového dua, pro které interpreti vybrali své oblíbené skladby autorů 20. století (Martinů, Honegger, Ravel). V roce 2019 vychází druhé CD s díly Mozarta, Stamitze, Fialy, Paganiniho, Gliéra, aj. u vydavatelství Arta Music.

Oba umělci se věnují jak sólové, tak komorní hudbě. Společně s klavíristkou
Veronikou Böhmovou tvoří klavírní trio Kinsky Trio Prague. Působí v komorním orchestru Praga Camerata, se kterým vystupují i sólově. Často spolupracují s houslistou Pavlem Hůlou a s varhanicí Jiřinou Dvořákovou Marešovou. S těmito tělesy i jako sólisté absolvovali již stovky koncertů na pěti kontinentech světa a natočili několik CD. V letech 2000-2004 byli Lucie a Martin členy mezinárodního orchestru „UBS Verbier Festival Orchestra“, kde měli možnost pracovat s nejlepšími světovými dirigenty a sólisty. Kromě pravidelného hostování na prestižním festivalu ve švýcarském Verbier s tímto tělesem účinkovali na nejproslulejších pódiích celého světa, jako např. Carnegie Hall v New Yorku, Musikverein Wien, Teatro Colón v Buenos Aires. Spolupracovali s komorním orchestrem vedeným Maximem Vengerovem.
     V poslední době se oba hudebníci věnují také pedagogické činnosti a jako lektoři vedou mezinárodní kurzy komorní hudby.
     Na této nahrávce hraje Lucie Sedláková Hůlová na housle italského mistra z 2. poloviny 18. století a Martin Sedlák na violoncello Otakara Františka Špidlena z roku 1928.

www.czechstringduo.webnode.cz