Vítejte na eshopu ARTA Music cz en

VARHANY U SV. LUDMILY V PRAZE
Jakub Janšta

 

F10234   [8595017423420]   vyšlo 10/2018 

přehrát album Varhany u sv Ludmily 59:27
1. Variationen in E-dur Air. Maestoso 1:19
2. Variationen in E-dur Var. I. Un poco piu animato 1:03
3. Variationen in E-dur Var II. Poco tranquillamente 1:09
4. Variationen in E-dur Var. III. Allegro molto veloce 0:58
5. Variationen in E-dur Var. IV. Pochettino tranquillo 1:05
6. Variationen in E-dur Var. V. Allegro risoluto 1:45
7. Capriccio aus der Toccata für Klavier G-dur BWV 916 2:58
8. Adagio (Air cél?bre) aus der Orchester-Suite D-dur BWV 1068 4:22
9. Sehr gemessen (im Choralzeitmass) 4:12
10. Fuge. Allegro vivace e brillante 2:48
11. O Gott, du frommer Gott, op. 65/50 2:47
12. Sonate B dur, op. 65/4 Allegro con brio 3:49
13. Sonate B dur, op. 65/4 Andante religioso 2:07
14. Sonate B dur, op. 65/4 Allegretto 2:54
15. Sonate B dur, op. 65/4 Allegro maestoso e vivace 4:19
16. Preghiera, op. 50/2 4:11
17. Tema e variazioni si minore Tema. Andante 0:52
18. Tema e variazioni si minore Var. I. Tempo del tema 1:03
19. Tema e variazioni si minore Var. II. Poco piu / Var. III. Molto adagio (Lamento) 3:45
20. Tema e variazioni si minore Var. IV. Vivace (Scherzo) 1:20
21. Tema e variazioni si minore Var. V. Adagio (Canto elegiaco) 2:18
22. Tema e variazioni si minore Var. VI. (Come Corale) 2:59
23. Tema e variazioni si minore Var. VII. Vivace ed energico 1:08
24. Tema e variazioni si minore Var. VIII. Andante (Pivetta) 1:46
25. Tema e variazioni si minore Var. IX. Allegro moderato ma con anima (Finale) / Maestoso (Corale) 2:27

Georg Friedrich Händel (1685–1759), arr. Sigfrid Karg-Elert
1 - 6 Variationen in E-dur „Der harmonische Grobschmied”      7:18
        aus der Suite Nr. 5 für Klavier HWV 430

Johann Sebastian Bach (1685–1750), arr. Sigfrid Karg-Elert
7  Capriccio aus der Toccata für Klavier G-dur BWV 916      2:58
8  Adagio (Air célèbre) aus der Orchester-Suite D-dur BWV 1068      4:22
9 – 10 Choral-Improvisation und Fuge      7:00
          aus der Motette „Singet dem Herrn ein neues Lied” BWV 225

Sigfrid Karg-Elert (1877–1933)
11  O Gott, du frommer Gott, op. 65/50      2:47

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847)
12 – 15 Sonate B-Dur, op. 65/4      13:10

Oreste Ravanello (1871–1938)
16 Preghiera, op. 50/2      4:11
17 – 25 Tema e variazioni si minore per Grand‘Organo      17:38

Jakub Janšta – varhany 
Emanuel Štěpán Petr (1898), restaurovala dílna Kánský–Brachtl (2018)
 

Úpravy známějších skladeb pro orchestr, varhany či jiná obsazení se staly cca od poloviny 19. století běžnou součástí repertoáru orchestrů, klavíristů, varhaníků i jiných sólistů a v různé míře se používají dodnes. Dle mého názoru mají smysl tehdy, když nepapouškují, ale ukazují originální skladbu v jiné estetické rovině, přičemž se pochopitelně musí vyhnout banalitě a nevkusu. V dnešní době se na tyto pokusy díváme často – a oprávněně – s hlubokým despektem. Stačí připomenout hudbu při svatebních obřadech, orchestrální úpravy klasických děl ve stylu pop-music, zneužívání gregoriánského chorálu...
     Specifika a význam varhanních aranží z přelomu 19. a 20. století je nutno hledat především ve zcela novém vnímání úlohy varhan (jako orchestru) a ve svérázném odhalování jejich barevných možností na starších dílech. Zvukové i jiné odlišnosti od originálu jsou leckdy tak velké, že se jedná v podstatě o jiné skladby. Není bez zajímavosti, že známý lipský varhaník a vydavatel Karl Straube (1873–1950), který přitom sám nikdy nehrál a nepsal žádné transkripce, vydával skladby Johanna Sebastiana Bacha, Dietricha Buxtehudeho, Georga Muffata i jiné s takovými pokyny pro interpretaci, že by je jejich autoři pravděpodobně nepoznali. V tomto případě se tedy jedná v podstatě o transkripce barokních varhanních skladeb pro romantické varhany. 
     Sigfrid Karg-Elert píše v předmluvě ke své úpravě Händelova Airu s variacemi: „Světoznámé variace „Veselý kovář” jsou pro moderní varhany jako stvořené!” Tuto svou úpravu z roku 1908 – stejně jako mnohé další – provedl tento německý varhaník a skladatel rok před smrtí na svém koncertním turné po Spojených státech. Jak v této skladbě, tak v Bachově svižném Capricciu z Toccaty G dur se místy nerozpakuje naprosto překomponovat některé části a celkově zachází s předlohou poměrně volně. Světoznámý Air ze Suity D dur přináší téma netradičně v tenoru. V Chorální improvizaci a fuze z moteta „Singet dem Herrn ein neues Lied” se aranžér snažil o poměrně přesné přenesení obou čtyřhlasých sborů do varhanní sazby. Závěrečná fuga (Alles, was Odem hat, lobe den Herrn) připomíná volnějším tempem, předepsanou dynamikou, frázováním, artikulací a virtuózním využitím pedálu spíše skladby z dílny Maxe Regera. V dřívějším Karg-Elertově aranžmá tohoto moteta pro skladatelův oblíbený nástroj - Kunstharmonium - není tato fuga obsažena. Chorální předehra „O Gott, du frommer Gott” představuje německého mistra rovněž jako skladatele a mistra malých forem. K tomuto něžnému dílku připsal pozoruhodný pokyn pro interpretaci: „s dětskou bezelstností a odevzdaností, ale nikoli sentimentálně!” Karg-Elert uvádí ve všech úpravách poměrně přesnou představu tempa, artikulace a registrace, přičemž maximálně využívá velký třímanuálový nástroj. Snažím se tyto pokyny – samozřejmě s ohledem na svatoludmilské varhany – až na výjimky dodržovat. Při interpretaci melodických ozdob se rovněž přizpůsobuji romantickému uchopení této problematiky, ač některá místa působí velmi nezvykle a až kuriózně. Akceptovat tyto náležitosti ovšem neodlučitelně patří k romantické interpretaci barokní hudby. V tomto hávu je tato krásná hudba pro nástroj u sv. Ludmily – přes nespornou odlišnost německých a českých romantických nástrojů – opravdu „jako stvořená”.
     Felix Mendelssohn-Bartholdy je bez nadsázky nejen „znovuobjevitelem” Johanna Sebastiana Bacha, ale také „znovuzakladatelem” zájmu o varhany jako o sólový nástroj. Známé jsou zejména jeho koncertní cesty po Anglii, na nichž naprosto nadchl posluchače i kritiky. V závěru svého života Mendelssohn shromáždil kratší skladby z různých životních období, a po delší úvaze, dokomponovávání a potřebných úpravách je sdružil do svého nejvýznamnějšího varhanního díla, Šesti sonát. První věta ze Sonáty B dur kombinuje „klavírní“ rychlý pohyb s tečkovaným rytmem ve francouzském stylu. Andante religioso evokuje jednoduchou kostelní píseň. Vzdušné a zároveň zpěvné Allegretto poněkud připomíná některé skladatelovy klavírní Písně beze slov. Závěrečná virtuózní fuga, kterou dokončil 2. dubna 1845, je pravděpodobně jeho poslední varhanní skladbou vůbec.
     Letos v červenci uplynulo 80 let od úmrtí Oresteho Ravanella, skladatele, pedagoga a varhaníka pocházejícího z Benátek. Působil zde jako hlavní varhaník v chrámu sv. Marka, později přesídlil do Padovy. Psal zejména duchovní hudbu (30 mší, různé sborové kompozice), ale významná je i jeho tvorba varhanní. Byl známý jako virtuóz (současník Lorenzo Perosi jej nazval „králem pedálů”), velmi ceněn byl jako improvizátor. Jeho Preghiera (Modlitba) se vyznačuje typickou italskou lyrikou. Téma s variacemi h moll přináší velmi kontrastní krátké úseky pozdně romantického charakteru. Je to bezesporu nejlepší Ravanellova skladba. Vyžaduje třímanuálový barevný nástroj a s varhanami od sv. Ludmily si vzájemně vyhovuje.

     MgA. Jakub Janšta, říjen 2018


 Historické varhany křižovnických kostelů
 další nahrávka Jakuba Janšty 




 


HISTORICKÉ VARHANY V DOBRUŠCE

 

© Studio Svengali, říjen 2019
coded by rhaken.net