Vítejte na eshopu ARTA Music cz en

AD MATREM VENITE
Capella ornamentata, Richard Šeda

 

F10239   [8595017423925]   vyšlo 11/2019

Mariánská moteta a instrumentální hudba z arcibiskupských archívů v Kroměříži:

1 Johann Heinrich Schmelzer (1623–1680) : Sonata à 4 detta la Carolietta 
2 Bonifazio Graziani (c.1604–1664) : Ad Matrem venite (Per la Madona)  
3 Giovanni Valentini (c.1582–1649) : Canzon à doi Cornetto e Trombone 
4 Alberik Mazák (1609–1661) : Ave Maria 
5 Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644–1704) : [Zvěstování] 
6 Giovanni Antonio Rigatti (c.1613–1648) : Laudate pueri à voce sola 
7 Georg Arnold (1621–1676) : Canzon à 4 
8 Georg Muffat (1653–1704) : Ciacona 
9 Adam Michna z Otradovic (?1600–1676) : Zdrávas Maria Panno 
10 Giovanni Legrenzi (1626–1690) : Sonata à due violini LA PIA 
11 Anonym : Salve Regina à 4 
12 Pavel Josef Vejvanovský (1639/40–1693) : Sonata à 4 
13 Alexandro de Poglietti (? –1683) : Sonata à 3

Capella Ornamentata  
Richard Šeda: umělecký vedoucí

Marie Rosová: soprán  
Lucie Sedláková Hůlová: barokní housle 
Richard Šeda: cink, zobcová flétna
Jaroslav Kocůrek: clarina 
Jakub Zívalík: renesanční trombon
Michaela Bieglerová: dulcian 
Tereza Samsonová: teorba  
Marek Čermák: varhanní pozitiv, cembalino 
Miroslav Študent: arciloutna, barokní kytara

přehrát album Ad matrem venite 56:39
1. Sonata a 4 detta la Carolietta 6:03
2. Ad Matrem venite (Per la Madona) 4:54
3. Canzon a doi Cornetto e Trombone 3:46
4. Ave Maria 2:45
5. [Zvěstování/ The Annunciation] 4:43
6. Laudate pueri a voce sola 3:45
7. Canzon a 4 3:01
8. Ciacona 5:31
9. Zdrávas Maria Panno 4:14
10. Sonata a due violini LA PIA 4:55
11. Salve Regina a 4 2:55
12. Sonata a 4 4:10
13. Sonata a 3 5:17


Hudební sbírka arcibiskupského zámku v Kroměříži byla pro mě vždy velkým lákadlem. Shodou okolností jsem si svůj první cink koupil právě v Kroměříži. Když jsem v  roce 2008 v kodaňské královské knihovně studoval sólová mariánská moteta Bonifazia Grazianiho, netušil jsem, že narazím na jednu zvláštnost týkající se právě kroměřížské hudební sbírky. Díky tomuto skromnému objevu vznikla myšlenka vytvořit „kroměřížské“ CD sestavené z komorních sopránových mariánských motet doplněných instrumentální hudbou zohledňující obsazení souboru.  Ve stručném průvodním textu Vám nabízím několik základních informacích o autorech nahraných skladeb a jejich souvislost s kroměřížským archivem. 
     Kroměřížská kapela biskupa Karla z Lichtensteinu - Castelcorna je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické veřejnosti. Bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem se zařadila mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Zásadní vliv na formování kapely měl nesporně skladel, trubač a kapelník Pavel Josef  Vejvanovský (1639/1643–1693), jehož osobní sbírka dnes tvoří základ nejstarší části kroměřížského archivu. Touto nahrávkou bych chtěl vzdát hold biskupu Karlu i Pavlu Vejvanovskému.
     Dvorní císařský kapelník a jeden z nejvýznamnějších houslistů své doby Johann Heinrich Schmelzer, byl v mládí hráčem na cink ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Jeho Sonata à 4 detta la Carolietta, ve svém názvu skrývající jméno kroměřížského biskupa Karla, je dochována unikátně v rukopise pouze v Kroměříži. V této sonátě mistrně využil čtveřici v tehdejší době velmi užívaných nástrojů – housle, cink, trombon a dulcian. Každý z nástrojů se postupně představí i sólově.
     15. srpna 1669 vyšla v Římě sbírka Motetti à voce sola Bonifazia Grazianiho obsahující mariánské moteto Ad Matrem venite pro soprán a basso continuo, jež později vyšlo tiskem tamtéž v roce 1684. Zvláštností je, že v lichtenštejnské kroměřížské sbírce se pod autorstvím Alessandra Pogliettiho nachází Moteto à 6, které je (až na malou odlišnost v ritornellu) zcela shodné s Grazianiho Ad Matrem venite, které vzhledem k roku vydání s jistotou zkomponoval Graziani. Poglietti k motetu mistrně dokomponoval 5 viol, čímž dodal skladbě slavnostnější charakter. Nabízí se otázka, co vedlo Pogliettiho k této „aranži“ a navíc nepřiznání Grazianiho autorství. Poglietti byl od roku 1661 dvorním a komorním varhaníkem císaře Leopolda I 
ve Vídni, ale později se ucházel o místo u biskupa Karla, což se mu však nepodařilo.
     Dvorní císařský kapelník  Giovanni Valentini se těšil mimořádné pověsti a byl upřednostňován oběma po sobě vládnoucími císaři – Ferdinandem II i Ferdinandem III, jehož vyučoval hudbě. Valentiniho Canzon à doi Cornetto e Trombone, datovaný kolem roku 1630,  je dochovaný v rukopise unikátně v rakouském benediktinském klášteře Kremsmünsteru. Několik Valentiniho vokálních kompozic ve velkém obsazení se dochovalo unikátně též v Kroměříži. Soudě podle náročnosti partů cinků, musel mít ve Vídni k dispozici velmi schopné hráče. 
     Alberik Mazák je rodák ze slezské Ratiboře (dnešní Polsko), která patřila k zemím České koruny. Ve dvaceti letech vstoupil do cisterciáckého kláštera v Heiligenkreuz u Vídně, kde žil v ústraní asketického řádu až do smrti. O Mazákově životě neexistují téměř žádné informace. Úlomkovité zprávy známe pouze z klášterních kronik v Heiligenkreuz a ze dvou dopisů Mikuláše Reitera v archivu v Kroměříži. Zásluhou Ondřeje Šmída, je kompletní edice Mazákových skladeb volně ke stažení na webu. Mariánská antifona Ave Maria je obsažena v Maz tištěné sbírce CULTUS HARMONICUS vydané ve Vídni v roce 1649. Stejná sbírka se dochovala též v Kroměříži. 
     Český rodák Heinrich Ignaz Franz von Biber, žák J. Schmelzera, byl přítel a spolupracovník Pavla Vejvanovského. Do Kroměříže přišel z Vídně patrně v roce 1668, kde pobyl necelé 2 roky. Ze služeb biskupa však odešel bez předchozí výpovědi a bez biskupova vědomí do služeb arcibiskupa Maxmiliana do Salzburgu. Ze Schmelzerových dopisů víme, že biskupa Biberův odchod velmi roztrpčil, protože v něm spatřoval projev nevděku. Biber však do Kroměříže zasílal skladby, vesměs autografy, které jsou dnes ozdobou Liechtensteinovy sbírky. Biberova houslová sonáta „Zvěstování“ pochází z rukopisné kolekce tzv. Růžencových sonát z roku 1678. 
     Giovanni Antonio Rigatti se narodil se v Benátkách, kde také prožil větší část svého krátkého života. Byl knězem v bazilice sv. Marka a v kostele Santa Maria Formosa. Laudate pueri à voce sola con due violini pochází z tištěné sbírky Messa e salmi concertati z roku 1640 a je věnovaná císaři Ferdinandu III., patrně v naději na získání místa u vídeňského dvora. 
     Hudební skladatel a varhaník Georg Arnold se narodil v roce 1621 ve Valticích (Feldsberg) na Jižní Moravě na panství Lichtensteinů. Byl varhaníkem farního kostela sv. Marka ve městě Wolfsbergu a od roku 1649 se stal dvorním varhaníkem v Bamberku u biskupa knížete Melchiora Otto Voit von Salzburg. Později převzal povinnosti regenschoriho katedrály v Bamberku. Jeho Canzon à 4 se dochoval v tištěné sbírce Canzoni, ariae et sonate pro 1 až 4 hlasy vydané v Bamberku v roce 1659 a v Kroměříži v opisu kolem roku 1660. 
     Německý skladatel Georg Mufatt při svém pobytu v Praze v roce 1677 složil úchvatnou houslovou sonátu pro housle a basso continuo (Sonata Violino Solo) a neúspěšně se s ní ucházel o místo v kroměřížské kapele biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v té době obsazené Pavlem Josefem Vejvanovským. Jeho varhanní Ciacona, jež byla tehdy velmi oblíbenou hudební formou, se v rukopise dochovala ve sbírce APPARATUS MUSICO ORGANISTICUS  v roce 1690 a je dedikována císaři Leopoldu I. 
     Jindřichohradecký skladatel a básník Adam Michna z Otradovic je jedním z nejvýznamnějších českých osobností 17. století a iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury. Stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby. V Kroměříži se od něj unikátně dochoval rukopis MISSA SANCTI WENCESLAI à 2 tištěné sbírky. Melodicky i obsahově úchvatná píseň Zdrávas Maria Panno je určena ke svátku Nanebevzetí Panny Marie a pochází z Michnovy sbírky SVATOROČNÍ MUZIKA vydané v Praze v roce 1661. 
Maestro di capella od sv. Marka v Benátkách Giovanni Legrenzi vydal v roce 1664 v Benátkách sbírku, ze které pochází Sonata LA PIA à due violini. Stejná sonáta se dochovala ve Vídeňské národní knihovně v anonymní rukopisné sbírce 15 sonát. Jedna z tištěných Legrenziho sbírek se dochovala i v Kroměříži.
     Mariánská antifona Salve Regina à 4 Alto solo et 2 violini, tenore trombon o viola se dochovala unikátně pouze v Kroměříži díky spartaci Pavla Vejvanovského. Pro účely obsazení našeho souboru  jsme tuto mariánskou antifonu transponovali o kvintu výš, což se zvlášť nevymyká tehdejší dobové praxi. Některé části této intimní skladby jsou komponované ve stylu ciacony, jakési ukolébavky, napovídající zařazení na závěr nešpor. 
     Z roku 1667 se v kroměřížském archivu dochovala Sonata à 4 pro 2 housle a 2 violy da brazza Pavla Josefa Vejvanovského. Obsazení smyčcových skladeb se v 17. století mohlo, v závislosti na technických možnostech, alternovat i dechovými nástroji. Nahrávka této sonáty je zároveň světovou premiérou.
     Závěr CD patří již v úvodu zmíněnému Alessandru de Poglietti a zajímavému spojení zvuku clariny a cinku. Jeho Sonata à 3 Cornetto, Flauto, Fagotto con Organo se dochovala unikátně pouze v Kroměříži. Part cornetto přímo vybízí k užití clariny, protože obsahuje veškeré tóny hratelné na tomto nástroji. Naopak part Flauto se jeví jako part pro cink. Pogliettiho hudba bezesporu patří k nejlepší tehdejší tvorbě. Pro podrobnější informace o arcibiskupském archivu odkazuji na práce Jiřího Sehnala např. Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kroměříži (1993), nebo Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection (2009).etr Veber, září 2019

Richard Šeda
 

Richard Šeda absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři v Českých Budějovicích ve třídě Jiřího Pelikána. Již během tohoto studia se zajímal o tzv. historicky poučenou interpretaci staré hudby. Ve hře na cink byl zpočátku samoukem a své první koncertní zkušenosti získával v souboru Ritornello pod vedením M. Pospíšila. V roce 2005 zahájil své soukromé studium hry na cink na několika interpretačních kurzech v Praze a ve Francii u francouzské cinkenistky Judith Pacquier. Z jeho působení  v mnoha zahraničních souborech staré hudby jmenujme například Concerto Copenhagen, Marini Consort Insbruck, L´Arpa  Festante München, Wiener Hofburgkapelle, Clemencic Consort Wien. V České republice spolupracuje například se soubory Cappella Mariana, Collegium Marianum, Ensemble Inégal, Collegium 1704 a další. Nedílnou součástí hudebního života Richarda Šedy je i jeho rodné město Dačice. V místní Základní umělecké škole vyučuje hru na zobcovou flétnu, cink a trubku a kromě častých vystoupení se svými žáky dosahuje také úspěchy v celostátních soutěžích ZUŠ. Je spoluzakladatelem a hudebním dramaturgem regionálního barokního festivalu barokních umění Dačické barokní dny. Věnuje se také hudebně badatelské činnosti a spartaci starých tisků. Jeho badatelský přínos v oblasti hudby v Kroměřížském archivu byl zmíněn i knize Jiřího Sehnala „Pavel Josef Vejvanovský and the Kroměříž music collection“.

Soubor Capella Ornamentata založil v roce 2007 hráč na cink Richard Šeda. Hlavním posláním ansámblu je snaha o autentickou interpretaci převážně duchovní hudby 16. a 17. století. Jeho členové působí v renomovaných českých i zahraničních souborech staré hudby. Má na svém kontě řadu vystoupení na prestižních festivalech v České republice i v zahraničí a do svých projektů zve zahraniční hudebníky. Capella Ornamentata se prezentuje v rozhlasovém a televizním vysílání.

© Studio Svengali, prosinec 2019
coded by rhaken.net