Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | data_zahajeni_prodeje
Stefano Bollani: piano První ECM sólové CD mladého italského improvizátora směle zaujme místo vedle nahrávek takových velikánů jako jsou Keith Jarrett, Chick Corea či Paul Bley. Pozornost na sebe Stefano Bollani upoutal již na albech Enrica Ravi Easy Living a Tati. Své hudební zdroje (od Prokofjeva po Beach Boys) zúročil Bollani v 16 miniaturách, plných lyriky i vtipu a protínajících celou jazzovou historii.
Národní ukrajinský sbor Dumka (sbormistr Jevgen Savčuk), Ukrajinský národní symfonický orchestr (řídí Vladimir Sirenko)
Rozhlížejíc se po krajině soudobé hudby Alfred Schnittke jednou řekl: “Silvestrov je největší skladatel naší generace.” Jeho mínění pak následně, v interview pro The New Yorker echoval Arvo Pärt: “Silvestrov je jedním z největších skladatelů naší doby.” Ruská kultura má již tradičně své geniální samouky – Dostojevskij, Tolstoj, Mussorgskij... Tak často začínají Silvestrovovi současníci, když popisují jeho tvůrčí práci. Silvestrovův debut na ECM New Series, nahrávka komorní hudby leggiero, pesante byla nominována na cenu Grammy a ihned zvířila zájem o tohoto ukrajinského skladatele. Následovalo klavírní album Alexeje Lubimova Der Bote (Posel) pojmenované podle Silvestrovovy kompozice. Lubimov je také sólistou na orchestrálním CD Metamusik / Postludium s Vídeňskými symfoniky a Dennisem Russellem Daviesem, které vyšlo vloni. Aktuální, třetí nahrávka Requiem for Larissa je skladatelovým nejhlubším osobním dílem. Napsal jej v Kyjevě na památku své ženy, muzikoložky Larissy Bondarenko, která zemřela náhle v roce 1996. Po třicet let mu byla inspirací a podporou v každém z jeho uměleckých období. Silvestrov ve své kompozici, kterou psal tři roky a kterou původně zamýšlel jako svoji poslední, svůj testament, dodržuje tradici requiem užitím latinské mše za zemřelé. Ve čtvrté části skladby (z celkem sedmi) si však vypůjčil slova od ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka. Výjimečné je provedení smíšeného sboru Dumka, který má 80-ti letou tradici i Ukrajinského národního orchestru. Pakliže je Silvestrov notoricky známý starostmi o provedení svých děl, v této nahrávce dostal jedno z nejlepších. Poznámky do bookletu napsali Paul Griffiths, libretista opery What Next? Elliotta Cartera a specialistka na Silvestrova, Tatjana Rexrothová. Přesvědčivě krásný obal s nezapomenutelným obrazem Jean-Luc Godarda vhodně dokresluje sílu díla a jeho nové nahrávky.
Thomas Zehetmair: housle Thomas Larcher: klavír Ursula Holliger: harfa
Michael Mantler: trubka, Bjarne Roupé: kytara, Bob Rockwell: saxofon, Pedro Carneiro: marimba, vibrafon, Roswell Rudd: trombon, Majella Stockhausen: piano, Nick Mason: perkuse, Kammermusikensemble Neue Musik Berlin, řídí Roland Kluttig
výběr nahrávek z let 1968 - 2000 MM plus Marianne Faithfull, Jack Bruce, Robert Wyatt, Kevin Coyne, Don Cherry, Pharoah Sanders, Carla Bley, Larry Coryell, Terje Rypdal, Mike Stern, Tony Williams, Jack DeJohnette, Nick Mason, The Jazz Composer’s Orchestra, Chamber Music & Songs, Balanescu Quartet, London Symphony Orchestra, Danish Radio Concert Orchestra a další
Lisa Batiashvili: housle; Adrian Brendel: violoncello; Till Fellner: klavír; Amy Freston: soprán; Roderick Williams: baryton
Patricia Kopatchinskaja: housle; Anja Lechner: violoncello Amsterdam Sinfonietta; Candida Thompson: první housle
Laura Mikkola: klavír, Frankfurt Radio Symphony Orchestra, NDR Choir řídí Paavo Järvi