Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | data_zahajeni_prodeje
Georg Nigl: baryton, David Bennent: hlas Ensemble Modern, Deutscher Kammerchor, řídí Franck Ollu Oficiálně opera Landschaft mit entfernten Verwndten je dalším nezařaditelným majstrštykem německého skladatele Heinera Goebbelse, mezi jehož ceněné ECM nahrávky patří Eislermaterial, Surrogate Cities a The Man In The Elevator. „Soundtrack” této divadelní hudební novinky je v dobrém slova smyslu nekončícím fascinujícím dílem, s kaleidoskopickým mixem stylů, nálad, textur a mnoha významových vrstev. Záznam byl pořízen z představení v rámci pařížského Festival d´Automne v roce 2004.
Misha Alperin: klavír, Arkady Shilkloper: lesní roh, křídlovka, Anja Lechner: violoncello
Camerata Orchestra, Sbor hellénského rozhlasu a televize, Maria Farantouri: zpěv, Vangelis Christopoulos: hoboj, Eleni Karaindrou: klavír, ad. Tato výjimečná koncertní nahrávka je efektivním sumářem scénické a filmové hudby Eleni Karaindrou. Záznam byl pořízen v Athénách v roce 2005 během tří vyprodaných představení, která umělecky i hudebně řídil sám producent ECM Records, Manfred Eicher. Výpravný buklet 2CD obsahuje také kompletní diskografii umělkyně, která pro ECM natáčí od roku 1991.
Trygve Seim: tenorový a sopránový saxofon; Håvard Lund: klarinet, basklarinet; Nils Jansen: bassaxofon, kontrabasový klarinet; Arve Henriksen: trubka; Tone Reichelt: lesní roh; Lars Andreas Haug: tuba; Frode Haltli: akordeon; Morten Hannisdal: violoncello; Per Oddvar Johansen: bicí nástroje; Øyvind Brække: trombón; Helge Sunde: trombón; String Ensemble diriguje Christian Eggen
„Zvuk ECM“, říká Trygve Seim, „je moje estetika a ECM produkce mne velmi ovlivnila. Třiatřiceti letý saxofonista, debutující v roce 2001 albem Different Rivers (ECM 1744), je dnes ústřední postavou „druhé generace“ norských hudebníků. Seimovi bylo 13, když slyšel Garbarkovo Eventyr a to jej ihned inspirovalo ke hře na saxofon. Tenorový i zahnutý sopránový. Také typický „norský“ nářek je součástí jeho saxofonového zvuku. Pro zvuk jeho současné kapely je charakteristický dechový ansámbl s Gil Evansovými ozvěnami. Seim se však také velmi inspiroval hudbou Dálného východu, obzvláště tradicí hry na flétnu v Indii a Japonsku. Své otisky na něm zanechala i studia buddhismu a tak např. dýchání během hry je mu jakousi meditací. Titulní název alba Sangam (v sanskrtu) znamená cosi jako táhnutí za jeden provaz.
John Surman – soprán saxofon, baryton saxofon, basklarinet; Jack DeJohnette – bicí, piano; London Brass: Andrew Crowley, Paul Archibald, John Barclay – trubky, Anne McAneney – trubka, křídlovka, Richard Bissill – lesní roh, Dan Jenkins, Richard Edwards – trombony, David Purser – trombon, baryton, David Stewart – bas trombon, Owen Slade – tuba
Sylvie Courvoisier: piano, Mark Feldman: housle, Erik Friedlander: violoncello