Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | data_zahajeni_prodeje
Camerata Orchestra, Sbor hellénského rozhlasu a televize, Maria Farantouri: zpěv, Vangelis Christopoulos: hoboj, Eleni Karaindrou: klavír, ad. Tato výjimečná koncertní nahrávka je efektivním sumářem scénické a filmové hudby Eleni Karaindrou. Záznam byl pořízen v Athénách v roce 2005 během tří vyprodaných představení, která umělecky i hudebně řídil sám producent ECM Records, Manfred Eicher. Výpravný buklet 2CD obsahuje také kompletní diskografii umělkyně, která pro ECM natáčí od roku 1991.
Trygve Seim: tenorový a sopránový saxofon; Håvard Lund: klarinet, basklarinet; Nils Jansen: bassaxofon, kontrabasový klarinet; Arve Henriksen: trubka; Tone Reichelt: lesní roh; Lars Andreas Haug: tuba; Frode Haltli: akordeon; Morten Hannisdal: violoncello; Per Oddvar Johansen: bicí nástroje; Øyvind Brække: trombón; Helge Sunde: trombón; String Ensemble diriguje Christian Eggen
„Zvuk ECM“, říká Trygve Seim, „je moje estetika a ECM produkce mne velmi ovlivnila. Třiatřiceti letý saxofonista, debutující v roce 2001 albem Different Rivers (ECM 1744), je dnes ústřední postavou „druhé generace“ norských hudebníků. Seimovi bylo 13, když slyšel Garbarkovo Eventyr a to jej ihned inspirovalo ke hře na saxofon. Tenorový i zahnutý sopránový. Také typický „norský“ nářek je součástí jeho saxofonového zvuku. Pro zvuk jeho současné kapely je charakteristický dechový ansámbl s Gil Evansovými ozvěnami. Seim se však také velmi inspiroval hudbou Dálného východu, obzvláště tradicí hry na flétnu v Indii a Japonsku. Své otisky na něm zanechala i studia buddhismu a tak např. dýchání během hry je mu jakousi meditací. Titulní název alba Sangam (v sanskrtu) znamená cosi jako táhnutí za jeden provaz.
John Surman – soprán saxofon, baryton saxofon, basklarinet; Jack DeJohnette – bicí, piano; London Brass: Andrew Crowley, Paul Archibald, John Barclay – trubky, Anne McAneney – trubka, křídlovka, Richard Bissill – lesní roh, Dan Jenkins, Richard Edwards – trombony, David Purser – trombon, baryton, David Stewart – bas trombon, Owen Slade – tuba
Sylvie Courvoisier: piano, Mark Feldman: housle, Erik Friedlander: violoncello
Paul Giger: housle, Marie-Louise Dahler: cembalo
Maya Homburger: barokní housle, Muriel Cantoreggi: housle, Barry Guy: kontrabas, Münchener Kammerorchester řídí Christoph Poppen
Mistrovské dílo britského skladatele a kontrabasisty Barryho Guye (*1947 v Londyýně) nese podtitul …pro dva sólové houslisty, improvizujícího basistu a smyčcový orchestr. V případě této premiérové nahrávky jde o dvě velmi zajímavé houslistky - „barokní“ Maya Homburger má na svém kontě již řadu nahrávek pro ECM a je mj. dlouholetá spolupracovnice dirigenta Johna Eliota Gardinera, Muriel Cantoreggi je koncertním mistrem Mnichovského komorního orchestru. Rozměrné Folio bylo původně inspirována hrou Nikoleje Jevrejnova Divadlo duše a tak - v duchu této - rozvíjí skrz hudební analogii vzájemné vztahy racionálních, emociálních a podvědomích aspektů lidské duše. Součástí skladebného celku kombinujícího „staré“ a „nové“ jsou Guyovy variace na hudbu slavného španělského skladatele Diega Ortize (1510 – 1570).
Frode Haltli: akordeon, Oyvor Volle: housle, Berit Cardas: housle, Henninge Ladaas: viola, Bjorg Vaernes: violoncello
Heinz Holliger: hoboj, anglický roh, Thomas Zehetmair: housle, Ruth Kilius: viola, Thomas Demenga: violoncello
CD1 - Elliot Carter: Oboe Quartet / 4 Lauds for solo violin / A 6 Letter for English Horn in F / Figment I & II for solo cello CD2 – Isang Yun:Piri for Oboe / Quartet for oboe, violin, viola & cello
Světová premiéra nahrávek dvou hobojových kvartetů napsaných Isangem Yunem a Elliottem Carterem a věnovaných Heinzu Holligerovi otevírá a uzavírá toto mimořádné dvojalbum. Yunův hobojový kvartet je jeho posledním dílem, které bylo koncertně poprvé provedeno 4 dny po Yunově smrti, dne 7. listopadu 1995 ve Vídni. Carter napsal svůj hobojový kvartet v roce 2001. Jeho premiéra byla v témže roce ve švýcarském Luzernu. Holliger, Zehetmair a Demenga hrají na nahrávce také sólové skladby od Cartera a Yuna. Další Carterovy nové kompozice, opera What Next a koncert ASKO vyjdou u ECM koncem roku.
