Klavichord je téměř zapomenutým nástrojem zcela neprávem. Plnil svoji úlohu po dlouhá staletí velmi komplexně a mnohé jeho přednosti nemohly být novějšími druhy klávesových nástrojů nijak převzaty, ani odpovídajícím způsobem nahrazeny. A už vůbec ne překonány. Hlavním důvodem, proč v průběhu devatenáctého století klavíry a později i harmonia vytlačily definitivně klavichordy z domácností a salónů, byl obecný požadavek silnějšího zvuku, svoji roli možná částečně hrálo i snazší ovládání novějších typů hudebních nástrojů. V současné době se ale zcela jasně ukazuje, že klavichord nelze nadále považovat jen za historickou formu klávesového nástroje, který nemá co říci dnešku a který proto můžeme nechat jen tak ležet ladem v muzeích a možná se jím zabývat v odborné literatuře. 

76 str., format 170 x 230, barevné fotografie, obálka s chlopněmi matné lamino, vazba V4
Doporučená nahrávka Jaroslav Tůma: Portrét klavichordu F10241