STAVBA MĚSTSKÉHO CHRÁMU zasvěceného sv. Bartoloměji byla zahájena nedlouho po povýšení Kolína králem Přemyslem Otakarem II. na královské město v r. 1253. Po požáru města v r. 1349 se ujal obnovy chrámu stavitel Petr Parléř, trojlodní architektura podle durynských a severofrancouzských vzorů byla dokončena koncem 14. století. Interiér svatostánku byl postupně díky štědrosti kolínských měšťanů vybaven nákladným a umělecky cenným zařízením. K němu patřily i nové varhany, postavené r. 1395 mistrem Pavlem.
Ke konci třicetileté války byly na zdejší kůr postaveny nové dvoumanuálové varhany o sedmnácti rejstřících. Tento renesanční nástroj sloužil až do r. 1761, kdy byl vystřídán rovněž dvoumanuálovým nástrojem o 16 rejstřících z dílny kutnohorského varhanáře Pavla Františka Horáka. Na počátku 19. století mistr Horák varhany podstatně přestavěl a rozšířil. Nástroj o třech manuálech a 35 rejstřících patřil mezi největší v Čechách a právem se stal ozdobou chrámu a chloubou kolínské obce.
V průběhu 19. století doznal nástroj pouze drobných změn, které jeho barokní charakter nezměnily. V poslední čtvrtině 19. století a na počátku 20. století byl chrám sv. Bartoloměje rozsáhle obnovován. Na závěr puristické přestavby vedené architektem Josefem Mockerem byly v r. 1910 instalovány velké moderní třímanuálové varhany kutnohorského varhanářského podniku Antona Mölzera. Pneumatický nástroj v německém romantickém stylu o třech manuálech a 36 rejstřících byl vybaven množstvím spojek a dalších pomocných zařízení a byl vestavěn do dvou symetrických křídel řezbářsky bohatě zdobených secesních varhanních skříní.
Četné konstrukční vady a značné opotřebení zvukově jinak vynikajícího Mölzerova nástroje byly příčinou radikální přestavby, kterou provedlo v letech 1973–1975 kutnohorské varhanářské družstvo Organa. Pneumatický nástroj s kuželkovými vzdušnicemi měl na dvou manuálech celkem 30 rejstříků a tzv. „univerzální“ dispozici.
Neuspokojivý zvuk a nevyhovující technický stav nástroje dovedl okolo r. 2016 vlastníka k úmyslu postavit nové varhany, které by navázaly na druhdy zvukově výjimečné nástroje na kolínském kůru.
V návaznosti na inspirativní architekturu gotického chrámu byla zvolena koncepce francouzského symfonického nástroje, stylově co nejvěrněji čerpajícího z odkazu slavného varhanáře Aristide Cavaillé-Colla. Nelehkého úkolu se zhostily varhanářské dílny Dlabal-Mettler a Kánský-Brachtl spolu s intonérem Helmuthem Gripentrogem. Do zrestaurované varhanní skříně vestavěly v letech 2021–2023 třímanuálový nástroj na zásuvkových vzdušnicích s celkem 47 znějícími rejstříky a 2833 píšťalami. Mechanická hrací traktura je u strojů G.O. a Récit opatřena Barkerovými aparáty, hrací stůl je vybaven paměťovým zařízením „Setzer“.
Finální intonace varhan byla dokončena na jaře 2024 a nástroj byl požehnán při slavnostní bohoslužbě 26. května 2024 Mons. Janem Baxantem, emeritním biskupem litoměřické diecéze a v letech 1997–2000 kolínským farářem.
Štěpán Svoboda
JAROSLAV TŮMA se narodil v roce 1956. Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembalo, klavichord, pianoforte a další klávesové nástroje. Věnuje se též hudební kompozici a publikační činnosti.
Vystudoval Pražskou konzervatoř u prof. Jaroslava Vodrážky a Akademii múzických umění v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986; je laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.
V rámci bohaté koncertní činnosti navštívil téměř všechny evropské země, také USA, Kanadu, Kubu, Japonsko, Mongolsko, Jihoafrickou republiku, Singapur atd. Je činný i jako předseda nebo člen porot mezinárodních hudebních soutěží, své interpretační zkušenosti předává na mnoha mezinárodních varhanních kurzech a seminářích, od roku 2016 se věnuje také varhanním kurzům Mekka varhaníků, jež jsou určeny začínajícím varhanním profesionálům.
V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá dosud 66 sólových titulů vydaných jednak u firmy Supraphon (do roku 2002), později převážně u firmy Arta Records (od roku 1991 do současnosti).
V roce 2010 byl jmenován titulárním svatohorským varhaníkem na Svaté Hoře
v Příbrami, kde v roce 2020 natočil na varhanách Vladimíra Šlajcha z roku 2018 v rámci
audiovizuálního projektu ve spolupráci s producentem a režisérem Alexandrem Vojtou kompletní varhanní dílo J. S. Bacha. Podílí se také na dramaturgii svatohorských Varhanních půlhodinek, pořádaných v bazilice Nanebevzetí Panny Marie od roku 2017.
Na portále tajemstvitonu.cz jsou postupně zveřejňovány audiovizuální záznamy koncertů Jaroslava Tůmy z posledních let doplněné komentáři a rozhovory.
