VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Evropské loutnové písn? 16. a 17. století
Jana Lewitová, Rudolf M??inský

Loutnové písn? 
F1 0017  [8595017401725]
TT- 56:02, vyšlo 8/1991, remaster reedice 2005

    1. Pase el agoa  (špan?lský anonym ,c.1500)   1:22
    2. Enemiga le soy, madre  (špan?lský anonym, Juan de Espinosa c.1500)   1:45
    3. Pensad ora´n al  (špan?lský anonym, c.1500)   1:21 
    4. Soneto II del primer grade  (Enríquez de Valderrábano 1500-1557)   1:15
    5. Argimina nombre le dió  (Enríquez de Valderrábano)   1:50
    6. Pavana  (Enríquez de Valderrábano)   0:30
    7. Triste estaba el Rey David  (Alonso Mudarra 1510-1561)   3:18
    8. Tercera diferencia  (Luys de Narvaez 1500-1551)   0:55
    9. Falai mina amor  (Luys Milán 1500-1561)   1:24
    10. Sorrow, sorrow stay  (John Dowland 1562-1626)   2:51
    11. Packington´s Pound  (anglický anonym, 2. pol. 16. st.)   0:45
    12. In darkness  (John Dowland)   3:50
    13. Fantasia  (John Sturt 1612-1625)   1:36
    14. Care Charming Sleep  (Robert Johnson 1583-1633)   2:53
    15. Natiuita di Christo  (Biagio Marini 1594-1663) 2:04
    16. Io piangeró mai tanto  (Angelo Serafino Patta, 2. pol. 16. st.- po 1619)   2:30
    17. Toccata  (Johann Hieronymus Kapsberger 1580-1651)   4:24
    18. Mater Dei, o quam spetiosa  (Girolamo Marinoni ?-1647)   4:04
    19. Chiaccona in partite variate  (Alessandro Piccinini 1566-1638)   2:06 
    20. Son ancor pargoletta  (Francesco Cavalli 1599-1676)   2:27
    21. Sarabanda  (?eský anonym, 2. pol. 17. st.)   2:45
    22. Mad Bess of Bedlam  (Henry Purcell 1659-1695)   4:33
    23. Couranta I, II  (anglický anonym, 2. pol. 17. st..)   1:14
    24. Music for a while  (Henry Purcell)   2:49 

Jana Lewitová - mezzosoprán
Rudolf M??inský - renesan?ní a barokní loutny, arciloutna, alt

Odpov?? na otázku, kdy se lidský hlas poprvé zám?rn? spojil se zvukem hudebního nástroje, nebudeme mít patrn? nikdy. O zp?vu doprovázeném strunným nástrojem máme zprávy už ve starov?ku a pokud se nám božský Apollon se svou zlatou lyrou nezdá tím nejp?esv?d?iv?jším d?kazem, jsou tu doložené olympijské sout?že básník?, doprovázejících se na lyru ?i kitharu. Biblický David s harfou, tišící zp?vem a hrou zu?ivost krále Saula, se stal p?ímo symbolem spojení božského a lidského principu v um?ní. Lidský hlas, daný ?lov?ku sh?ry – Bohem, p?írodou ?i osudem – a zvuk nástroje, ?lov?kem v?dom? vytvo?eným, snad s touhou p?iblížit se Stvo?iteli, od nepam?ti vyjad?uje to, co je jinak nesd?litelné a co je vlastní podstatou hudby. ___ V rané renesanci v 15. století nejoblíben?jším doprovodným nástrojem zp?vu byla loutna. Nástroj, p?vodn? p?inesený k?ižáky z arabského sv?ta, se v té dob? definitivn? zbavil d?tských nemocí a svými technickými a zvukovými možnostmi zcela zastínil tehdejší harfy i klávesové nástroje. Loutny existovaly v r?zných velikostech. Postupem ?asu se ustálily do základních typ? louten, arcilouten, chitarron? a theorb. Loutn? se v renesanci právem p?ipisovala schopnost vyjád?it i ty nejsubtiln?jší lidské city. Snad díky tomu se zachovalo tak obrovské množství loutnových skladeb sólových i ansámblových všech žánr? a styl?, od renesance až po pozdní baroko. Pro loutnu komponovali skladatelé ve všech evropských zemích (ješt? v 18. století píše Baltazar Janovka, že v Praze je tolik louten, že je jimi možno pokrývat st?echy dom?!). Vznikaly národní školy, které se navzájem liší tak, jako národy, které je vytvo?ily. Nejvýrazn?ji se rozdíly jednotlivých škol projevují v písních, doprovázených loutnou. ?e? sama charakterizuje národní povahu a p?enesena do hudby je nekone?ným zdrojem výrazových prost?edk?. ___ Výb?r skladeb na naší nahrávce ?erpá z bohaté pokladnice evropské hudby 16. a 17. století a interpreti se zám?rn? omezili na skladby t?í národních okruh?. Nejstarší z nich pat?í Špan?lsku 1. poloviny 16. století, jehož hudba je p?es své neoby?ejné kvality zatím málo známá. „Villancicos“ jsou stylizované vícehlasé skladby, jejichž základ tvo?í starobylé lidové písn? („villano“ je venkovan). Byly nesmírn? oblíbené ve všech vrstvách špan?lské renesan?ní spole?nosti a z?staly uchovány v tzv. Cancionero de Palacio – Palácovém zp?vníku. Vedle nich najdeme skladby vysloven? dvorské, komponované aristokraty na texty p?edních básník?. V?tšina je zaznamenána v tabulatu?e (což byl rozší?ený zp?sob notace pro strunné nástroje) pro nástroj zvaný vihuela da mano, který byl špan?lskou specialitou. M?l p?ibližn? tvar dnešní kytary a lad?ní loutnové. Dalším okruhem je hudba italská. Vybrané skladby pat?í do doby manýrismu a raného baroka. Na rozdíl od špan?lských písní byly italské rozší?eny po celé Evrop? a najdeme je i v unikátních sbornících uložených v pražské univerzitní knihovn?. Jsou pro nás ukázkou toho, co poslouchala a provozovala pražská aristokratická spole?nost v letech p?ed t?icetiletou válkou. Anglická hudba je reprezentována dv?ma nejvýznamn?jšími obdobími rozkv?tu ostrovní hudby: alžb?tínskou renesancí a tvorbou velkého barokního skladatele Henryho Purcella. V obou p?ípadech je to hudba p?vodn? ovlivn?ná a inspirovaná italským vokálním stylem. Je však tak výsostn? anglická svou introvertní melancholií, že bychom t?žko hledali vhodn?jší p?íklad prolínání jednotlivých proud? evropské kultury. Jako malá p?ipomínka barokní loutnové tvorby vzniklé v ?echách je jedna skladba dochovaná ve sborníku pražského loutnisty Aureo Dixe.

Daniel Špi?ka

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net