VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Zden?k Fibich, Bed?ich Smetana
Smy?cové kvartety

  


F1 0072    [8595017407322]
TT- 58:46    vyšlo 10/1996

      Zden?k Fibich: Téma s variacemi B dur
    1. Thema. (Assai moderato)    1:00
    2. Var. I. (Poco piu mosso assai leggiero)    1:11
    3. Var. II. (Con moto e appassionato)    0:59
    4. Var. III. (Andante espressivo)    1:22
    5. Var. IV. (Allegro)    0:37
    6. Var. V. (Allegretto)    1:03
    7. Var. VI. (Vivace)    0:22
    8. Var. VII. (Larghetto)    1:38
    9. Var. VIII. (Allegretto)    0:34
    10. Var. IX. (Andante con moto)    1:05
    11. Coda. (Lento non troppo ma espressivo)    2:13

      Zden?k Fibich: Smy?cový kvartet G dur, Op.8
    12. Allegro moderato.    9:15
    13. Adagio.    6:22
    14. Scherzo. (Allegro scherzando)    4:28
    15. Finale. (Allegro vivace)    7:51

      Bed?ich Smetana: Smy?cový kvartet ?.2, d moll
    16. Allegro    5:12
    17. Allegro moderato    5:23
    18. Allegro non piu moderato, ma agitato e con fuoco    4:54
    19. Finale. Presto    2:51

Doležalovo kvarteto
Ji?í Fišer - housle
Vladimír Ku?era - housle
Karel Doležal - viola
Petr Hejný - violoncello

Zden?k Fibich (1850 - 1900) vstoupil do ?eského hudebního života tém?? sou?astn? s Antonínem Dvo?ákem. P?esto, že velmi brzy sliboval talentovaný um?lec zna?né perspektivy, musel prakticky celý život t?žce obhajovat svou existenci. Školil se nejen v Praze, ale i v Lipsku a v Pa?íži a platil za nejvzd?lan?jšího ?eského hudebníka druhé poloviny minulého století. Fibich se v únoru 1873 oženil a krátce poté p?ijal nabídku profesorského místa hudby na st?ední škole v litevském Vilniusu. V letech 1875-78 p?sobil jako druhý kapelník Prozatímního divadla v Praze, byl rovn?ž sbormistrem a krátce p?ed svou p?ed?asnou smrtí (1899) se stal dramaturgem pražského Národního divadla. Profesorem konzervato?e se nestal nikdy, a tak byl p?evážn? odkázán na soukromé vyu?ování hudb?, ?emuž vd??íme za Fibichovy cenné pedagogické a instruktivní práce. Intenzivn?jší zájem o komorní hudbu autor projevoval v první etap? své tvorby.
     Téma s variacemi B dur vznikly p?vodn? jako klavírní skladba v roce 1877 a o t?i roky pozd?ji vyšly v pam?tním list? "Národ sob?". Po dalších t?ech letech se Fibich k dílu znovu vrátil a p?epracoval ho (1883) pod názvem Variace B dur pro dvoje housle, violu a violoncello do zn?ní pro smy?cové kvarteto. Tiskem pak kompozice vyšla až dlouho po Fibichov? smrti roku 1911 jako posthumní opus v nakladatelství F.A.Urbánek v Praze. Formáln? je ?len?na na téma a dev?t variací s codou a nese v?nování skladateli Janu Malátovi.
     Smy?cový kvartet G dur, op.8 pochází z roku 1878 a je druhým a posledním dílem tohoto žánru v celém Fibichov? odkazu. Zajímavé je, že autor zvolil podobný model jako ve svém p?edchozím kvartetu v tónin? A dur (1874), který je pozoruhodný tím, že v n?m ješt? p?ed Smetanou a Dvo?ákem poprvé používá ve scherzové v?t? stylizaci polky. V Kvartetu G dur, op. 8 je polkový rytmus obsažen v triu scherza. Fibich, výsostný romantik ?eské hudby, zde prokazuje smysl pro um?leckou vyt?íbenost. Dílo, dosud koncertn? uvád?né jen z?ídka, nepochybn? zaujme kompozi?ní vyzrálostí, p?esv?d?iv? uchopenou formou a v neposlední ?ad? sv?žestí své rytmické stránky.

Podobn? jako sv?j první kvartet komponoval Bed?ich Smetana (1824-1884) v poklidném prost?edí jabkenické myslivny na ?eském venkov? Smy?cový kvartet d moll ?.2 . Bylo to na samém sklonku jeho života v pom?rn? dlouhém období od ?ervna 1882 do b?ezna 1883, nebo? sou?astn? dokon?oval operu ?ertova st?na a p?ipravoval pro n?mecké vydání operu Dv? vdovy. Navíc se zú?astnil p?íprav k prvnímu soubornému provedení symfonického cyklu Má vlast a zkoušek na premiéru ?ertovy st?ny. Hlavní d?vod pomalého postupu kompozi?ní práce však spo?íval ve výrazn? se zhoršujícím Smetanov? zdravotním stavu. Dílo za podpory p?átel p?ece jen dokon?il a jeho premiéra se uskute?nila 3. ledna 1884 v pražském Konviktu, pouhé ?ty?i m?síce p?ed autorovou smrtí. Trvalo pak dlouho, až do prvních desetiletí 20. století, než kvartet zakotvil na koncertním pódiu. Obsah svého Kvartetu ?. 2 shrnul skladatel do lapidární v?ty: "P?edstavuje se tu ví?ení hudby v ?lov?ku, který ztratil sluch." Práv? v ní je obsažena celá tragi?nost Smetanova životního osudu. Smetana zde ovšem skv?le navázal na sv?j Kvartet ?.1 "Z mého života" a vytvo?il neobvyklé, ale mimo?ádn? originální a moderní dílo. V n?mž podobn? jako Beethoven um?lecky ztvár?uje svou p?edstavu p?ekonání tragického osudu. Všechny ?ty?i v?ty mají základnu allegroví tempo a jsou dokladem obrovské vnit?ní síly svého tv?rce. Nadepsal je t?mito slovy: " I.v?ta: Skleslost a zmatek po ohluchnutí" - II. a III. v?ta: Další tvo?ení v ?eském tónu a vnit?ní radost z tvo?ení. IV. Finale: Dosavadní vít?zství nad osudem."

Ludvík Kašpárek

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net