VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

ADAM MICHNA Z OTRADOVIC: LOUTNA ?ESKÁ
RITORNELLO, MICHAEL POSPÍŠIL

 


F10075     [8595017407529]
TT - 68:43     vyšlo 9/1996

  1. "Intrada"   1:01
  2. P?edmluva   4:30
  3. Povolání Duchovné Nev?sty   5:59
  4. Matky Boží slavná Nadání   5:55
  5. Svádební Prstynek   5:18
  6. Panenská Láska   5:04
  7. Žehnání s Sv?tem   4:05
  8. Duchovní Svádební Láze?   5:28 
  9. Dušiv?no   5:33
  10. Anjelské P?átelství   7:05
  11. Svádební V?ne?ek   4:00
  12. Den Svádební   5:00
  13. Domácí Vojna mezi Duší a T?lem   5:24
  14. Smutek bláznivých Panen   3:12

Ritornello, Michael Pospíšil
Magdalena Pospíšilová - zp?v, varhanní positiv, virginal, Jana Lewitová - zp?v, perkuse, Petra Noskaiová - zp?v, Barbora Hroba?ová - zp?v, Václav Návrat - housle, Marcela Kaudelová - housle, Radovan Vašina - cink, Štefan Sukup - zobcová flétna, cink, Pavel Polášek - zobcová flétna, Ingeborg Žádná - viola da gamba, Miloslav Študent - loutny, perkuse, zobcová flétna, P?emysl Vacek - loutna, Jan Krej?a - loutna, Michael Pospíšil - zp?v, varhanní positiv, virginal, spinettino, cink, dulcian, perkuse

L O U T N A ? E S K Á

V Svátek / v Pátek
v Kostele / p?i Stole
jak se líbi / v každou chvíli
radostn? / žalostn?
spasitedln? znící

Složená a vydaná
od
Adama Michny z Ottradovic
Jind?icho-Hradeckého.

Léta Pán? 1653

Nové zem?pisné objevy 16. století p?ipomn?ly slovo "Nekone?no" a tím i "V??nost". ?lov?k se musel cht? necht? za?ít znovu zajímat o hranici mezi naším, viditelným Sv?tem a V??ností, tedy o "Smrt", musel ji uznat za tu nejsamoz?ejm?jší sou?ást Života. ?ada literát? doby, které dnes ?íkáme baroko, se pokusila vnést do každodenního chaosu Sv?ta ?ád a mír s obrazem nástroje lásky, s loutnou. Byl to nástroj nad jiné oblíbený. Plný souzvuk jednotlivých strun symbolicky koresponduje se souzn?ním lidských duší. Michna sám nám ostatn? ?íká, že Panna Maria je "...mé Loutny hlavní struna, jest všech svatých teta...". Podle t?chto strun, tedy duší sv?tc?, máme i my ladit své struny - své duše do harmonie pro božského Loutnistu.
     Adam Václav Michna, rytí? z Otradovic (c.1600 - 1676), je jist? spole?n? s Janem Amosem Komenským nejv?tším ?eským barokním básníkem. Krom? toho je však také nejvýznamn?jší ?eskou hudební osobností 17. století. Tento svérázný, hluboce vzd?laný šlechtic, m?š?an, varhaník a "hospodský" v jedné osob?, shrnul všechny nálady a pot?eby t?icetiletou válkou ztýrané Evropy do své Loutny ?eské. Zárove? jako básník, skladatel i vydavatel. Jednoduchá, p?ístupná forma t?inácti "tane?ních" písní - árií s p?edehrami a n?kdy s doprovody nástroj? "ad libitum" tvo?í podivuhodnou hudebn? básnickou suitu, jakési "oratorium". Komplikovaná poesie je založena na paralele dvojího mystického s?atku: Panny Marie s Bohem a lidské duše s Kristem. Tém?? formou divadelního p?edstavení nás Michna v Loutn? provádí spolu s Duší Sv?tem a kordonem jeho nástrah od Stvo?ení až do Nebe. Nabídnutá paralela se ctnostným životem Mariiným má Duši boj s lé?kami Sv?ta usnadnit. Forma dialogu byla pro svou p?íjemnost i užite?nost oblíbena i p?i psaní u?ebnic, nap?íklad hry na loutnu nebo dobrého chování. Mnohovrstevná symbolika nás k poznávání Boha, sebe sama a naší cesty k N?mu vede pomocí náznak?. Tuto symboliku, Michnovým vzd?laným sou?astník?m jist? z?etelnou a prostším lidem p?ijatelnou, najdeme v textu a ?íslování písní, melodiích, harmonických postupech, komposi?ní sazb?, v paralelách osud? mythologických a starozákonních postav s jejich š?astn?jšími novozákonními prot?jšky, atd. Protože jde o pom?rn? složitou ?e? narážek, je dostupnost obsahu Loutny p?ímo úm?rná vzd?lání a dobré v?li poslucha?e ?i ?tená?e pochopit ji. Aktivní vst?ebávání duchových podn?t? muzicírováním "p?i stole" bylo vždy každému dostupné na jeho vlastní úrovni. St?l totiž nebyl jen místem jídla a ú?adu, ale sv?tla, setkávání, modlitby a pot?chy v?bec.
     Když v roce 1653 Loutna ?eská poprvé vyšla tiskem v pražské jesuitské tiskárn?, byla podle dobové zvyklosti rozd?lena do jednotlivých hlasových knih. Zvláš? byl vytišt?n particell se zp?vními hlasy, basem opat?eným generálbasovým ?íslováním a textem, zvláš? generálbasový part k písním i p?edehrám ozna?ený "Organo" a zvláš? party pro nástroje. Bylo to velmi praktické pro provozování a moderní "partitura", bez které si dnes v?tšina hudebník? ani hudební produkci nedokáže p?edstavit,nebyla pot?eba, jestliže všichni hudebníci "jen" správn? ?etli své party.
První novodobá edice Loutny, kterou p?ipravil do tisku Dr. Emilián Trolda v roce 1943, vznikla sestavením dvou tehdy dostupných poškozených hlas?: 1) opisu jednoho (jedenkrát dvou) zp?vních hlas? s textem, který v roce 1666 po?ídil kantor Mat?j Devoty a který je dodnes uložený v pardubické museu a dále 2) odst?ižením okraje i s ?ástí not poškozeného partu "Organo", d?íve uloženého v Praze na Strahov?, dnes již nezv?stného. Chyb?jící ?ásti basu byly dopln?ny, generální bas realisován, špatn? zapsaný a ješt? špatn? p?epsaný text "poopraven".
Druhá, mnohem p?esn?jší edice zp?vní ?ásti Loutny, kterou v roce 1984 p?ipravil do tisku Dr. Martin Horyna, ideáln? spojila faksimile particellu zachovaného v museu v Sob?slavi a jeho moderní p?epis. Instrumentální p?edehry a doprovody, takzvané "ritornelli" však dosud nebyly ani nalezeny, ani ucelen? rekonstruovány a vydány, i když existuje pe?livý opis generálbasového hlasu k nim, který si opsal Trolda na Strahov?.
     Náš vlastní znovu opravený p?epis Loutny vychází sice z particellu ze Sob?slavi, ale srovnává ho také s dobovými úpravami v jiných pramenech a dobovou tiska?skou a interpreta?ní praxí. Chyb?jící ritornely vznikly dopln?ním chyb?jících ?ástí generálbasu do pravd?podobné podoby a následným komponováním vrchních hlas?. Výsledek sice m?že být mnohozna?ný, ale v kontextu jinou Michnovou a dobovou evropskou produkcí dává smysl. Navíc v Michnov? dob? najdeme celou ?adu podobných úprav - pat?ilo to ostatn? k povinnostem kantora ?i kapelníka. Z pom?rn? nenápadného a dlouhou dobu nevyužitého torsa p?vodních ritornel? m?žeme pom?rn? spolehliv? ocenit souvislosti mezi "vypustitelnými" p?edehrami, písn?mi z Loutny ?eské a jinými Michnovými písn?mi a skladbami, a mezinárodním pís?ovým repertoirem, Michnovi jist? dob?e známým. Instrumentální ritornely jsou tak ?asto vlastn? jakýmsi "dešifrovacím klí?em" k nálad? a poslání vlastních písní.
     P?i hledání p?vodního poslání a podoby Loutny ?eské a jejího historicky i hudebn? p?ijatelného ztvárn?ní, jsme se nutn? museli zabývat "barokní" spole?ností a funkcí hudby v ní. Svým p?ístupem jsme se nakonec pokusili navodit situaci jakési hostiny s hudbou host?, takzvané "Convivium" literátské brat?iny ?i "mariánské kongregací". To totiž byla svým zp?sobem výjime?ná p?íležitost, kdy vedle sebe mohli bez jinak nep?ehlédnutelných spole?enských mezí muzicírovat lidé r?zných spole?enských t?íd. To je situace, kdy oblíbená hudební skladba "putuje" okolo stolu a podle nálady, náro?nosti, možností muzicírujících a p?ítomných nástroj? se m?ní. Takovým smysluplným zp?sobem podpo?it pro Loutnu ?eskou tak typickou oscilaci mezi divadlem a intimní poesií bylo naším zám?rem p?i rozši?ování jinak standardn? malého obsazení komorní hudby z m?š?anského prost?edí.
     Poslucha? již z d?ív?jška více obeznámený s Loutnou ?eskou se p?i poslechu možná tu a tam pozastaví nad jinou notou, slovem, interpunkcí, tempem, p?ízvukem ?i výslovností. Je to jednak tím, že vycházíme z vlastního, co možná nejp?esn?jšího p?episu Loutny, jednak se snažíme v duchu dobových oprav uvést na pravou míru chyby vzniklé již za tisku, jednak se snažíme odbourat ?adu tradovaných chyb, které se v?tšinou vloudí i do interpretace z kvalitní edice z roku 1984. Otázku tempa písní a proporcí ?ešíme nikoliv podle novodobé tradice, ale podle princip? platných pro evropskou hudbu, zvlášt? italskou. Michnova hudba je totiž prakticky italská, jakkoliv navazuje i na n?mecké písn? ("Nun lob`mein Seel den Herren" - "Kdo by t? chváliti žádal", "Üb immer treu und Redlichkeit" - "Anjelské P?átelství" aj.). Protože rytmika písní je u Michny ve velmi úzkém vztahu s p?ízvuky jinými než v moderní ?eštin?, (zachází s nimi jako v italštin? ?i latin? 17. století), pokoušíme se v souladu s respektováním tzv. hláskové kvantity a s jinými hudebními texty z té doby rekonstruovat p?vodní výslovnost textu podloženého hudb?. Transposice písní o tón jinam, jakož i o kvartu odpovídá b?žné praxi p?i používání st?edotónové temperatury a r?zných nástroj?, které by spolu jinak mohly jen st?ží ú?inkovat. V našem pojetí mají užité transposice také zpest?it schematické ?azení strof a odlišit charaktery jednajících postav Loutny ?eské. Zvolená výška lad?ní (a = 440 Hz) je kompromisem mezi lad?ními užívanými v ?echách v dob? Michnov?. Z d?vod? ?asového prostoru CD nebylo možné hudebn? p?edvést celý text Loutny, ve svém výb?ru slok se tedy snažíme zachovat smysl p?vodního textu. Nahrané sloky jsou ?íslovány jejich p?vodním po?adovým ?íslem. Protože stav našich znalostí o Michnov? p?esném vztahu slova a hudby, zvlášt? pokud jde o hláskovou kvantitu, užívání velkých po?áte?ních písmen v symbolických souvislostech, a nemožnost v této chvíli definitivn? rozpoznat Michnovy zám?ry a specifika spojování textu a hudby od vlivu tiska?e Loutny ?eské na její kone?nou podobu, ponecháváme ur?ité v?ci v p?vodní podob? (nap?. ne zcela d?slednou interpunkci, po?áte?ní velká ?i malá písmena, kolísající hláskovou kvantitu).
     "Ritornello" je volným sdružením hudebník? - sólist? již delší dobu spolu pracujících na p?d? jiných ansámbl?. Pro své projekty zam??ené na neznámou hudbu 17. století si vybírá nejr?zn?jší specialisty a p?i hledání vlastního, v?rohodného projevu, se soubor neváhá vydat až na pomezí "nevážných" žánr?, kam spíše odkazují dobové prameny týkající se tvo?ení, chápání a provád?ní skladeb v minulosti. D?ležitým motivem spole?né práce je pro ?leny samostatná pot?cha z muzicírování. Ostatn? - tento rozm?r hudby souzní s celou hlavní myšlenkou Loutny ?eské: radost ze souhry z odd?lených part? je podobná radosti z harmonického spole?enství. Pro správné provád?ní jednotlivých part? není nutná znalost partitury. To platí i o život? a o hledání našeho poslání na tomto Sv?t?.

Michael Pospíšil

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net