VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Peter Graham (*1952) Der Erste

 


F10091     [8595017409127]
TT - 67:43     vyšlo 12/1998

    1. Der Erste (komorní kantáta na n?mecký text Franze Kafky, pro ženský hlas, basovou flétnu, basklarinet, akoredon, perkuse a kontrabas), 1993
    2. Fragment II (pro violoncello a klavír), 1998
      Sextet (pro dv? smy?cová tria), 1998
    3. - I. Impatience
    4. - II. Heart
    5. MOENS aneb "Dvo?ák?v problém" (pro flétnu, klarinet, housle, violu, violoncello, syntazátor a klavír), 1998
    6. Tichá hudba (pro t?i klarinety), 1990
    7. Nebe i zem? pominou... (pro komorní soubor a magnetofonový pás), 1997
    8. Poslední ve?er básníka Si-Kchang - Secreta (pro sólovou flétnu, pro perkuse), 1973, 1995 - simultánní provedení
    9. Ave verum corpus (pro hlasy, klarinet a klavír), 1990

Ensemble Mondschein
Tereza Byst?ická - zp?v (9), Zuzana Drtinová - zp?v (9), Kate?ina Hradcová - akordeon (1),
Jana Lewitová - zp?v (1), Anna Matoušková - klarinet (6), Zde?ka Pelikánová - housle (3-5,7),
Hana Pokorná - zp?v (9), Lenka Šimková - flétna (5,7,8), Hana Tomešová - zp?v (9), Jitka Tóthová - zp?v (9), Hanuš Barto? - klavír (5,7,9), Martin ?ech - basová flétna (1), Kamil Doležal - klarinet (5-7,9), basklarinet (1), Radovan He? - kontrabas (1), Jaromír Kubí?ek - bicí nástroje (1), Miroslav Pudlák - syntezátor (5,7), dirigent (1), Vít Reichel - klarinet (6)
Ji?í Richter - viola (3-5,7), Radek Širc - violoncello (2-5,7), Peter Graham - klavír (2), bicí nástroje (8) 

Pro ty, které to zajímá:
     V hudební škole jsem byl špatným žákem. T?etí ro?ník jsem dokonce musel (pro nedostatek píle) opakovat. Vzáp?tí si mne však hudba p?itáhla pomocí rock'n'rollu (Jerry Lee Lewis a Little Richard) a Šlitrových písni?ek. Když mi bylo dvanáct uslyšel jsem v rádiu (v po?adu, ve kterém skladatel Pavel Blatný poušt?l r?zné hudební kuriozity) skladbu Johna Cage Imaginary Landscape No. 4 pro dvanáct rozhlasových p?ijíma??. To byl zážitek, který zm?nil m?j život. Bylo to n?co naprosto odlišného od veškerých mých hudebních zkušeností a vnuklo mi to pocit, že hudba se dá d?lat i jinak.
     I když jsem si ješt? prošel érou "bigbítu", p?itahovala m? stále více "Nová hudba" jako nejvíce otev?ené pole pro fantazii, výzkumy a pokusy. V prvním období (1971 - 1976) jsem inklinoval ke grafickým partiturám a koncept?m, v nichž p?evládal d?raz na rámcové sd?lení zám?ru, který pak mohli hrá?i realizovat každý svým zp?sobem. Pozd?ji, už jako žák Aloise Pi?ose na JAMU (1976 - 1980), jsem obrátil pozornost více k vnit?ní stavb? skladby, k propracování detailu a k vyvažování kontrast?, ?asto odvozovaných z protikladných styl?.
     P?estože od té doby užívám ?ast?ji výhod konven?ní notace, nemá charakter dogmatu, ale kerygmatu - podstatn?jší je pochopení smyslu než úzkostlivé lp?ní na zapsaných zna?kách. Mohl bych to p?irovnat k práci herce, který také musí nap?ed správn? pochopit situaci, aby ji mohl správn? p?edvést. Na druhé stran? si p?edstavme n?jakou subtilní poezii "bezchybn?" ?tenou televizním hlasatelem ...
     Hluboce ctím "velkou hudební tradici" (možná víc, než mnozí její skalní p?ívrženci), ale p?esto v ní vidím jen jednu z možností jak d?lat hudbu.

Celé album je v?nováno mé žen? Julii.
Peter Graham

An Hedwig Weiler (Prag, 29 August 1907)

In der abendlichen Sonne
sitzen wir gebeugten Rückens
auf den Bänken in dem Grünen.
Unsere Arme hängen nieder,
unsere Augen blinzeln traurig.
V podve?erním slunci
sedáváme s ohnutými zády
na lavi?kách v zeleni.
Sv?šeny jsou naše paže,
smutn? hledí naše o?i.
Und die Menschen gehn in Kleidern
schwankend auf dem Kies spazieren
unter diesem gro?en Himmel,
der von Hügeln in der Ferne
sich zu fernen Hügeln breitet.
A po št?rku se v oblecích
houpav? lid prochází
pod velkou nebeskou bání,
jenž se od kopc? v dálce
k dalekým kopc?m táhne.

P?eklad: Radek Tejkal

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net