VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

LA ROSA ENFLORECE
Sefardské romance a aškenázské modlitby

   
F10105     [8595017410529]
TT - 57:00     vyšlo 2/2001

    1. Avrix mi galanica   2:27
    2. El rey de Francia   8:00
    3. Elohenu velohe avosenu (instrumentální improvizace)   4:14
    4. Owinu Malkenu   4:38
    5. Yo m'enamori d'un aire de una mujer   3:42
    6. Vehachayos yeshoreru (instr.)   2:52
    7. La rosa enflorece   6:12
    8. Morena   4:34
    9. Useshuvoh usefiloh utzedokoh (instrumentální variace)   3:23
    10. Jisroel noscha badonoj   4:00
    11. El rey que muncho   3:09
    12. Emes ki atoh (instrumentální variace)   3:49
    13. Adio querida   5:09

KVINTERNA, um?lecká vedoucí Hana Blochová
Hana Blochová - zp?v, varhanní portativ, zobcová flétna; Michael Pospíšil - zp?v, zobcová flétna; Petr Vyoral - fiduly, kvinterna, st?edov?ká loutna, sbor; Pavel Polášek - pumort, šalimó, zobcová flétna, santur, sbor; Milan Bílek - perkuse; Vladislav Sosna - perkuse

Po zni?ení jeruzalémského Chrámu ?ímany v roce 70 zanikl Izrael a Židé byli donuceni p?enést své rituály i symboly do každodenního života ve vyhnanství. Vytvo?il se "ústní zákon" a zrodila se rabínská cesta komunit v synagogách podle židovských tradic a zákon? shromážd?ných v Talmudu.
Židé se usadili v diasporách v Evrop?, ?ást jich odešla dále na Východ do starov?ké Babylónie (komunity Edot Ha-Mizrach). V cizích zemích vytvo?ili svébytné um?ní, které je však do ur?ité míry ovliv?ováno i prost?edím, ve kterém žili. Dochovala se nám nap?. celá ?ada písní Sefardských Žid?, kte?í se spole?n? s Araby usadili ve st?edov?kém Špan?lsku a pod nadvládou arabské Almohedské dynastie v 10. - 13. století vytvo?ili jedine?nou vysp?lou kulturu, jež obohatila celou st?edov?kou Evropu o moudrost starov?ku. Dochovaly se p?evážn? sv?tské písn? zapsané v období renesance, je však z?ejmé, že mnohé z nich jsou záznamy mnohem starších st?edov?kých melodií, mnohé nezap?ou sv?j dávný p?vod v Orientu. N?které z nich, a? opat?eny intimními sv?tskými texty, mají hlubší význam a jsou dokladem zbožnosti obsažené v prostém život? vyhnanc?, nebo? "chrámem" se pro n? stal i jejich domov se svitky Tóry. Text písn? El rey de Francía je hluboce symbolický - formou snu je lí?en další osud židovského národa.
     Známé je také um?ní Aškenázských Žid? usazených hlavn? v N?mecku a ve St?ední Evrop?, avšak mnoho jejich hudebních památek bylo zni?eno ve st?edov?ku b?hem k?ižáckých tažení na Východ. P?edpokládá se, že také Praha pat?ila k hust?ji osídleným oblastem, kde se již od 10. století na významných obchodních stezkách i jinde usazovali Židé. ?ást jich p?išla p?ímo z Byzance, ale v?tšina pak z?ejm? z aškenázských západních oblastí.
     Pražské ghetto je dodnes se svými památkami a v minulosti zde žijícími významnými osobnostmi dokladem obrovského duchovního významu, jež Židé sehráli v historii ?ech i Moravy. Již Karel IV. ud?lil pražské židovské obci nebývalou výsadu, a to právo vlastnit korouhev a nosit ji p?i význa?ných p?íležitostech, které pak bylo znovu obnovováno.
     Do rukou se nám již d?íve dostaly materiály ze soukromého hudebního archivu Alexeje Hrona, který jako jeden z nemnohých p?ežil holocaust a po celý sv?j život popularizoval a ší?il vysp?lou kulturu pražských Žid?. Nedlouho p?ed svou smrtí nám p?edal celý soubor modliteb zapsaných v hebrejštin? s vloženými aramejskými slovy, které byly ur?eny pro bohoslužby v synagoze, s p?áním znovu je zpívat a oživit.
     V hudebních zápisech jsou ?asto rozlišovány dva p?ístupy k jejich zp?vu v synagoze, a to vzhledem k praxi polského nebo n?meckého ritu. Mnohé z melodií polského ritu nezap?ou vliv chasidismu (nap?. až tane?ní melodie "W'hachajjos"), u jiných je evidentní jejich dávná p?íbuznost s ornamentikou orientálních melodií (nap?. E mes ki attoh, Owinu Malkenu).

Hana Blochová

Modlitby za?azené na této nahrávce pocházejí ze slavné knihy Schir Zion od Salomona Sulzera z Vídn? (p?ítel Franze Schuberta), obsahující soubor tradi?ních synagogálních zp?v? velkých Kantor? židovských komunit rakousko-uherské monarchie na p?elomu 18. a 19. století.
     Owinu Malkenu (v moderní hebrejštin? Avinu Malkejnu) se užívá v dob? svátk? Rosh HaShanah (židovský Nový rok) a Jom Kipur (Den smí?ení). Židovská komunita si opakováním zp?vu po Kantorovi v synagoze p?ipomíná ?etná utrpení a strádání svého národa a sou?asn? také prosí Hospodina o seslání zdraví a lásky pro celé lidstvo. Modlitba pochází pravd?podobn? již z talmudického období (tj. p?ed rokem 500 n.l.), v písemné form? se však objevuje až v tzv. Babylónském rukopisu z 9. století, jehož autorem je Rav Amram Gaon.
     Jisroel noscha badonoj (Jisrael noša badonaj) je p?vodní básní rabbiho Šefatji, mudrce a kabalisty, žijícího v Byzantské ?íši 10. století, patrn? v oblasti dnešní severovýchodní Itálie, tedy na území d?ležitého centra židovské vzd?lanosti. Císa? Basileus II. z Konstantinopole uzákonil v této dob? povinnost žid? konvertovat ke k?es?anství. Na tuto víru tehdy p?estoupilo více než tisíc židovských komunit ! Moudrému Šefatjovi, lé?iteli císa?ovy dcery, se však nakonec poda?ilo toto na?ízení zmírnit, a tak zachránit n?kolik zbývajících komunit p?ed ztracením svého židovství navždy. Modlitba se zpívá p?edevším ve dnech Selichot (prosby Boha za odpušt?ní) p?ed p?íchodem Rosh HaShanah a opakují ji pak ješt? n?kolikrát v pr?b?hu roku. Je tedy dob?e známa lidem, kte?í pravideln? synagogu navšt?vují.

Michael Dushinsky

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net