VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Flos florum - Kvinterna
Hudba v ?eském království XIV. století

 
F1 0115     [8595017411526]
TT- 58:04    vyšlo 10/2002

    1. Christus surrexit   3:19
    2. Resultet gens angelica   5:19
    3. Flos florum - Quem elegit   3:42 
    4. Iacob scalam   1:54 
    5. Sophia nasci (instr.)   2:28 
    6. En etas iam aurea   4:57 
    7. Stola Jacob   5:44 
    8. Unde gaudent angeli (instr.)   1:49 
    9. O Ihesu vivens hostia   3:12
    10. In hoc anni circulo   3:23
    11. Serena mente   7:10
    12. Sampsonis honestissima   3:34
    13. Angelica Christi turma   8:52
    14. Buoh všemohúcí   2:33


Kvinterna
Hana Blochová - zp?v, gotická harfa, varhanní portativ
Petr Vyoral - fiduly, kvinterna, st?edov?ká loutna
Pavel Polášek - šalmaj, kornamusa, zví?ecí rohy, zobcové flétny, m?chu?inová píš?ala, hackbrett, zp?v
Lubomír Holzer - perkuse

a hosté:
Michael Pospíšil - zp?v, Ji?í Hodina - zp?v, Ji?ina Musilová - nin?ra


P?i vyslovení pojmu „?eská gotika“ si jist? ?ada z nás vybaví n?jaký gotický chrám, možná hrad Karlštejn s obrazy mistra Theodorika nebo pergamenovou stránku knihy popsanou špi?atým písmem a hranatými notami a vyzdobenou iluminací, na které je t?eba postava krále Davida, který hraje na malou harfu. Obrazy, sochy, kostely si p?edstavíme snadno, „gotickou“ hudbu, která zn?la v dob? jejich vzniku a byla b?žnou sou?ástí tehdejšího života, si však p?edstavíme h??e. Její zvuková stránka je nám vzdálen?jší než dobové výtvarné a architektonické projevy. Žádný st?edov?ký hudební nástroj se nedochoval v autentické podob?, notace nebývá p?esná a ?asto nezachycuje všechny parametry výsledné zn?jící hudby… Každý, kdo se chce hudbou „?eské gotiky“ zabývat, a? už je to specialista na dobovou notaci nebo interpret, se musí pokusit na základ? svých zkušeností hledat více ?i mén? pravd?podobný tvar.
     Život ve st?edov?ku doprovázela celá ?ada hudebních projev?, z nichž každý m?l svou p?esnou úlohu. N?které se dochovaly v hojném po?tu („povinné“ chorální zp?vy doprovázející bohoslužbu), jiné ve výb?ru spíš náhodném („nepovinná“ duchovní hudba na okraji bohoslužby, zábavná a sv?tská hudba vyšších spole?enských vrstev), n?co se nezapisovalo a nedochovalo se tedy v?bec (folklór, improvizovaná zábavná hudba). Do druhé skupiny pat?í v?tšina dobové polyfonie a pís?ové tvorby, které je v?nována práv? tato nahrávka. P?es zmín?nou náhodnost a zna?nou mezerovitost dochování známe dnes z hudby „?eské gotiky“ asi 80 vícehlasých písní a zhruba polovi?ní po?et vícetextových motet vedle ?ady jednohlasých písní na latinské a ?eské texty. Na první pohled to sice není mnoho, ale ve srovnání s ostatními zem?mi st?ední Evropy tyto památky vcelku d?stojn? reprezentují domácí hudební kulturu. Nejstarší zápisy této hudby se hlásí do doby kolem roku 1400, n?které skladby jsou však bezpochyby starší. Na druhé stran?, tvorba v „gotickém“ stylu pokra?ovala ješt? b?hem první poloviny 15. století, než ji vytla?ila nová renesan?ní polyfonie, a v konzervativním prost?edí n?kterých chrámových sbor? se zpívala dlouho do 16. století - v?tšina této hudby se dochovala práv? jen v zápisech z pozd?jší doby.
     Na naší nahrávce jsou nejpo?etn?ji zastoupeny vícehlasé písn?. Všechny mají latinské duchovní texty, ale n?kdy se zdá, že mají blíže k dobové populární hudb?. Lze mezi nimi rozlišit dva základní typy. Slohov? starší jsou písn? s ob?ma rovnocennými hlasy ve stejném rytmu (tzv. písn? konduktového typu: En etas, In hoc anni, Resultet, Sampsonis). Jsou mín?ny spíš vokáln?, jejich vzdáleným vzorem je západoevropská hudba 13. století. Od nich se výrazn? liší n?kolik skladeb, které jakoby napodobovaly francouzskou pís?ovou tvorbu 14. století (Stola Jacob, Angelica, Flos florum, Quem elegit). Jejich založení je spíš instrumentální, nad delšími notami ve spodních, doprovodných hlasech probíhá bohat? zdobená improviza?n? založená melodie. Dnes jim ?íkáme kantilény, v dobové terminologii se ozna?ovaly jako rondellus a na jejich sv?tský p?vod nebo alespo? charakter poukazují už opakované výzvy pražské synody (1366, 1412), aby se takové rondelly nezpívaly v kostele. Existují písn?, které kombinují prvky obou t?chto typ? (Serena mente).
     N?které vyložen? populární pop?vky byly v podání chudých žák? ur?eny ke koled?, rozsáhlejší kondukty asi doprovázely liturgické úkony, jako p?íchod duchovních k oltá?i. U rondell? vzniká ur?ité nap?tí mezi duchovním obsahem text? a hudbou podle sv?tských vzor?, které trochu p?ipomíná obrazy krásného stylu kolem roku 1400 - duchovní tématika je podána smyslovou formou, celkový charakter a p?vodní okruh fungování je spíš spole?enský, mimokostelní.
     Pojmem moteto (nebo vícetextové moteto) se v tomto repertoáru ozna?ují skladby s r?znými texty v jednotlivých hlasech. Textovány jsou v?tšinou všechny hlasy a to sv?d?í o tom, že se p?edpokládalo ?ist? vokální provád?ní. Moteta pat?í o n?co více k dobové „vážné hudb?“, i když ne všechna. Skladby jako Sophia, Unde gaudent si lze snadno p?edstavit p?i koledování.
     O vícehlasých skladbách lze ?íci to, že byly ur?eny pro školené hudebníky a že byly zpravidla provád?ny sólisty. Trochu jiné bylo ur?ení dvou ?eských duchovních písní, které celou nahrávku rámují. Pat?í k typu „lidové duchovní písn?“, což není folklór, ale duchovní píse? ur?ená pro spole?ný zp?v celé shromážd?né obce (= lidu) nejen p?i bohoslužb?, ale i p?i významných spole?enských událostech. Písn? tohoto typu se zpívaly i p?i bitvách, korunovacích, poutích atd.

1. Christus surrexit - Chorus nove - Christus surrexit - t?íhlasé velikono?ní moteto, v tenoru je citována melodie úvodní písn? Buoh všemohúcí/Christ ist erstanden, skladba je asi z poloviny 14. století nebo z ješt? starší doby, sv?d?í o tom archaické vedení hlas?. „Kristus vstal z mrtvých, p?ikryl naše h?íchy a koho on miloval, toho vzal do nebe. Pane smiluj se.“ 
2. Resultet gens angelica - dvojhlasá píse? konduktového stylu ze 14. století ur?ená k svátku sv. Martina, na konci textu jsou slovní h?í?ky, když nevinné latinské verše (mire negans) lze ?íst n?mecky (mir ene gans = mir eine Gans) a neznamenají pak nic jiného než žádost o martinskou husu: „Jednu husu pro m?, jednu husu pro tebe, vezmi si svou husu, sn?z svou husu“. Píse? byla spíš než do kostela p?vodn? ur?ena pro koledu.
3. Flos florum - nejznám?jší z kantilén kolem roku 1400. Text je mariánský, na motivy ze Šalomounovy Písn? písní. „Kv?t kv?t? mezi liliemi, jenž pohrdá marnostmi sv?ta, dcero královského rádce, jež se raduješ, když jsi od n?j samého poct?na v nebeském paláci.“ Quem elegit - píse? téhož stylu z doby kolem roku 1400. Zpívala se též s ?eským textem Zhlédniž na nás, zmilelý Pane. „Koho vyvolil, toho také povolal a téhož ospravedlnil, nep?ipraví ho o dobré v?ci ani ho nepotrestá jako obžalovaného. ?est, sláva, d?stojenství a svrchovanost budiž Kralujícímu na v?ky.“
4. (Iacob scalam -) Pax eterna - Terribilis - t?íhlasé moteto k svátku Posv?cení chrámu, jehož autorem je skladatel Petrus Wilhelmi de Grudencz (kolem 1400- kolem 1480), spolu s O Ihesu vivens nejmladší skladba této nahrávky. „Hrozné je toto místo, není zde nic jiného než d?m Boží a brána nebes a vpravd? i Hospodin je na tom míst?.“
5. Sophia nasci - O quam pulcra - Magi videntes - t?íhlasé váno?ní (t?íkrálové) moteto, stylov? a dobou vzniku podobné p?edchozí skladb?. P?vodní je dvojhlas O quam - Magi, hlas Sophia byl p?ikomponován dodate?n?. „Ó jak krásná myšlenka - pastý?i hned vid?li, jaká znamení vycházela z nebeského paláce skrze Pannu Marii. Mágové vidouce hv?zdu si ?ekli navzájem: to je znamení velkého krále, p?jdeme a najdeme ho a ob?tujeme mu dary.“
6. En etas iam aurea - dvojhlasý konduktus asi z poloviny 14. století, obsah prvních ?ty? slok je váno?ní, zbytek neur?itého obsahu, na za?átku je narážka na slunovrat. „Hle, zlatý v?k již za?íná bujet a Saturnova království se zjara opakují. Poetickým podáním a mystickým chápáním ten je Šalomounovou pravou moudrostí - božský Syn.“
7. Stola Jacob (nebo spíš Scala Jacob - Jákob?v žeb?ík) - kantiléna z doby kolem roku 1400, její text je mariánský, porušený, asi tohoto smyslu: „Jákob?v žeb?ík…, jako od?ná sluncem jsi uznaná, proto, zbožná, jsi chválena, nejsv?t?jší, jsi velebena, abys nás chránila od strašné kletby démona.“ Charakter skladby je vyložen? instrumentální, možná byla otextována až dodate?n?.
8. Unde gaudent angeli - Eya dei ierarchia - Nostra iocunda curia - váno?ní t?íhlasé moteto asi ze za?átku 15. století se zvukomalebnou nápodobou troubení. V textu je skryto jméno autora (?) Nicolaus. „Náš veselý dv?r zpívá písn? s radostnou harmonií, až ke hv?zdám pozdvihuje hlas, a? zam??í srdce a ?ídí se pevnou nad?jí, a? s ?istou myslí oslavuje a p?i bohoslužb? op?vuje a chválí pravého Boha v tomto narození“.
9. O Ihesu vivens hostia - Ave caro Christi - dvojhlasé moteto k svátku Božího t?la, asi ze za?átku 15. století, snad bylo zpíváno p?i sváte?ním pr?vodu, na tentýž náp?v se pozd?ji zpívala ?eská píse? Bu? Buohu chvála ?est. „Ó Ježíši, živý v hostii, usmi? Výsost díky zákonu, ud?l zdraví, podstatu chudých, dej v??nost, pro památku Hospodina posiluj lásku.“
10. In hoc anni circulo - váno?ní píse?, konduktový pop?vek z?ejm? ur?ený ke koled?. „V tomto ro?ním kruhu je dán život pokolení tím, že se nám narodil chlapec z Panny Marie. Slovo se stalo t?lem skrze Pannu Marii.“
11. Serena mente - dvojhlasá váno?ní píse? asi z poloviny 14. století, beztextové ?ásti snad mín?ny instrumentáln?. „S jasnou myslí jásej, lide, vzývej nový plod, jenž podivuhodný dal podivuhodn? podivuhodné v?ci na po?átku“.
12. Sampsonis honestissima - velikono?ní píse? v konduktovém stylu. „Samsonovy nejušlechtilejší vykonané v?štby Vzk?íšenému se slávou p?etvo?enou state?ností, tedy budiž jásot nejvyššímu Vykupiteli, alleluia.“
13. Angelica Christi turma - píse? v kantilénovém stylu konce 14. století, je v?nována sv. Markét?. „And?lským Kristovým zástupem jsi slavena, tr?nu v?ncem jsi chválena, stala ses krásnou, ó Margareto (= Mo?ská slzo), nás obra?, panno ?istoty a pravdivosti k nebeským tajemstvím“.
14. Buoh všemohúcí - velikono?ní píse?, která vznikla jako parafráze sekvence Victimae paschali, má spole?ný náp?v se starší n?meckou písní Christ ist erstanden, v ?echách byla zpopularizována reformními kazateli ve 2. polovin? 14. století, Konrád Waldhauser ji nechával zpívat p?i svých kázáních, každý ji zpíval ve svém jazyce.

Martin Horyna

Použité edice:
Jaromír ?erný: Vícehlasé písn? konduktového typu v ?eských pramenech 15. století, in: Miscellana musicologica 31, 1984, s. 39-142. (?. 5, 12, 13, 14)
Jaromír ?erný: Die Ars nova-Musik in Böhmen, in: Miscellanea musicologica 21-23, 1970, s. 47-106 (?. 3, 9, 11).
Jaromír ?erný: Vícetextová moteta 14. a 15. století, Praha, Supraphon 1989 (?. 6, 7, 8, 10)
Martin Horyna: Hudba a hudební život v ?eském Krumlov? do poloviny 16. století, in: Miscellanea musicologica 31, 1984, s. 265-306 (?. 2, 4)
František Mužík: Christ ist erstanden - Buóh všemohúcí, in: Miscellanea musicologica 21-23, 1970, s. 7-45 (?. 1)
František Mužík: Úvod do kritiky hudebního zápisu, in: Acta universitatis Carolinae, Phil. et Hist., Praha 1961 (?. 11)
Dobroslav Orel: Hudební prvky svatováclavské, in: Svatováclavský sborník II/3, Praha 1937 (?. 15)

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net