VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Varhany b?evnovského kláštera
Robert Hugo & Capella Regia Praha

 
F10162    [8 595017 416224]
Celkový ?as 77:30     vyšlo 6/2008

1 Anonym: Pedale di Pleno Coro
2 Anonym: Postilion
3 Valentin Rathgeber: Aria 13 ex G
4 Valentin Rathgeber: Aria 14 ex G
5 Josef Mentzel: Sinfonia (instr.)
6 Wenzel Gunther Jacob: Dialogus valedictorius inter Jesum et Mariam
7 Valentin Rathgeber: Aria 49 ex d-moll
8 Anonym: Fuga [d moll]
9 Georg Christoph Wagenseil: Divertimento – Allegro
10 – Adagio
11 – Menuett
12 – Allegro assai
13 Anonym: Quintathön com tremulant, Allemande
15 Valentin Rathgeber: Aria 1 ex F
16 Anonym: Nacht-Horn
14 Georg Christoph Wagenseil: Larghetto [a moll]
17 Valentin Rathgeber: Aria 8 ex F
18 Anonym: Alma Redemptoris
19 Erasmus Mentschel: Sonata ex Dis
20 Wenzel Gunther Jacob: Cantata Pentecostalis
21 Josef Mentzel / František Xaver Brixi: Fuga in C

ROBERT HUGO – varhany, um?lecký vedoucí

CAPELLA REGIA PRAHA
Hana Blažíková – soprán [6], Markéta Cukrová – alt [18], Jaromír Nosek – bas [6, 20]
Julie Branná – traverso, Vojt?ch Jouza – hoboj, Magdalena Malá – housle, Ji?í Sycha – housle,
Zuzana Pe?inová – viola, Petr Hamouz – violoncello, Radovan He? – kontrabas

   další fotografie

  FIGURÁLNÍ HUDBA B?EVNOVSKO-BROUMOVSKÉHO ARCIOPATSTVÍ
     Postihnout, by? jen p?ibližn?, charakter barokní a p?edklasické hudby B?evnovsko–broumovského arciopatství v rozsahu jednoho CD jist? není reálné. Množství dochované hudby je skute?n? obrovské, takže naše nahrávka má spíše povahu sondy do tohoto nesmírn? bohatého materiálu. Protože od konce dvacátých let 18. století v b?evnovské bazilice zn?ly velké a reprezentativní varhany postavené slezským varhaná?em Tobiasem Meissnerem, zvolili jsme hudbu pro „královský“ nástroj za základ snímku a doplnili ji n?kolika komorními liturgickými skladbami. Vybírali jsme p?irozen? bu? p?ímo z hudby dochované v archivech obou jmenovaných klášter?, nebo z d?l autor? p?sobících v benediktinských komunitách v ?eské, slezské a jihon?mecké oblasti.
     V dob?, kdy knihtisk (resp. nototisk) byl velmi nákladná záležitost, si varhaníci sami „vyráb?li“ varhanní knihy, do nichž opisovali praktické, ú?elové nebo i slavné skladby své doby. Mnohé vznikly v prost?edí klášter? - slavné jsou nap?íklad konvoluty z minoritského konventu ve Vídni, ?i benediktinského kláštera Ottobeuren. Zatím se bohužel nenašla podobná kniha vztahující se k B?evnovu nebo Broumovu. Nahráli jsme však n?kolik skladeb z Varhanní knížky benediktinského kláštera v Ochsenhausen. Tato sbírka obsahuje až na n?kolik výjimek tane?ní hudbu a tzv. „galantní kusy“. Vzhledem k tomu, že je ur?ena pro konkrétní nástroj (varhany Josepha Gablera v Ochsenhausen – jen o n?kolik let mladší než Meissnerovy na B?evnov?) a uvádí dokonce p?esné registrace jednotlivých skladeb, musíme p?ijmout fakt, že tyto tane?ní skladby byly na varhany skute?n? hrány a to z?ejm? k liturgii (koncerty v dnešní podob? tehdy ješt? neexistovaly). Díky jisté podobnosti obou nástroj? bylo možné n?které registra?ní návody z této sbírky p?esn? realizovat na rekonstruovaných b?evnovských varhanách.
     Jedinou sbírkou z b?evnovského fondu, kterou s jistou výhradou m?žeme považovat za „varhanní knížku“ vztahující se k Meissnerovým varhanám, je tišt?né vydání divertiment (vlastn? sonát) Georga Christopha Wagenseila (1715 – 1777), nejvýznamn?jšího z víde?ských p?edklasik?. Jak ?ty?v?té Divertimento F dur tak Larghetto a moll jsou sice ur?eny pro cembalo, ale vzhledem k tomu, že se sbírka p?vodn? zachovala na k?ru b?evnovského kostela, lze p?edpokládat, že n?které vhodné ?ásti byly hrány na varhany.
     Benediktinský kn?z z kláštera sv. Mikuláše na Starém m?st? v Praze Václav Gunther Jacob (1685 – 1734) pat?il k nejoblíben?jším domácím skladatel?m a v benediktinském ?ádu byl jist? autoritou. Sv?d?í o tom ?etné citace jeho jména v dobových inventá?ích, stejn? pom?rn? velký po?et dochovaných skladeb. Narodil se v Krajkové (Gossengrün) u Sokolova, vystudoval theologii na pražské univerzit? a skladb? se u?il u pražských skladatel? Poppeho a Vojty. Jeho v?hlas dosáhl do celé st?ední Evropy, broumovský nekrolog jej nazývá „insignis componista“. Jeho Dialogus valedictorius inter Jesum et Mariam je neoby?ejn? expresivním obrazem lou?ení na smrt odcházejícího Ježíše se svou matkou. Forma tohoto miniaturního oratoria nemá obdoby v ?eské ani sv?tové hudební literatu?e a dokazuje autorovu originalitu a kompozi?ní vynalézavost. Skladba se zachovala v benediktinském klášte?e v Rajhrad?, zatímco efektní basová árie ke svátku seslání Ducha svatého Factus est repente byla sou?ástí archivu broumovského.
     Jacobovým n?meckým prot?jškem bychom mohli nazvat Valentina Rathgebera (1682 – 1750), benediktina z bavorského kláštera Banz. Tento nezvykle plodný autor vydal b?hem svého života obrovské množství nenáro?né, lehce hratelné a lehce stravitelné hudby. Jeho sbírky duchovních forem pro všechny liturgické p?íležitosti jsou dochovány nejen v B?evnov? a Broumov? ale velmi hojn? po celé st?ední Evrop?. Mén? jsou známy jeho skladby varhanní, které jsou p?es jistou jednoduchost hudebn? velmi sv?ží. Ze sbírky 60 Schlag-Arien (60 árií pro klávesový nástroj) jsme vybrali n?kolik kus?, na nichž je možné skv?le dokumentovat bohatství barev b?evnovských varhan.
     Autory n?kterých skladeb bohužel již nikdy nebude možné najít. Platí to z?ejm? i o p?vabné árii Alma Redemptoris Mater ze šedesátých let 18. století, která se zachovala ve fondu broumovského kláštera. Ješt? více toho však m?žeme litovat v p?ípad? majestátní Fugy d moll, která pat?í bezesporu k nejlepším ?eským varhanním skladbám v?bec. A?koli nemá p?ímý vztah k b?evnovským varhanám, za?adili jsme ji sem jako obraz ?eské varhanní fugy obvyklé pro tento typ nástroje.
     Pro?ítáme-li katalog sbírky arciopatství, narazíme na zvláštní a trochu záhadnou podobnost jmen dvou hudebník?, p?sobících ve stejné dob?: Josef Mentzel a Erasmus Mentschel. První z nich byl varhaníkem baziliky sv. Markéty a z jeho odkazu pochází Sinfonia in D z r. 1762, která je úvodem gratula?ního oratoria pro opata Grundmanna. Z jeho slavnostní mše pochází i mohutná Fuga in C, kterou uvádíme v p?episu pro varhany. Další nevy?ešenou záhadu p?edstavuje skute?nost, že tato fuga je totožná se záv?re?ným sborem oratoria „Filius Prodigus“, p?ipisovaného Františku Xaveru Briximu. Erasmus Mentschel byl p?íslušníkem téhož kláštera, ale p?sobil (a roku 1758 zem?el) jako ?editel k?ru klášterního kostela ve slezském Wahlstattu (dnes Lehnické pole). Jeho tém?? rozverná varhanní Sonata ex Dis vznikla p?episem orchestrální sinfonie k n?meckému oratoriu „Abrahams Opfer“ (Ob?? Abrahamova).

Robert Hugo

Nové varhany v bazilice sv. Markéty
     O existenci varhan v p?edcházejících kostelech, které stály na míst? dnešní barokní baziliky nemáme žádné zprávy. Víme jen, že se roku 1713 platilo varhaná?i Tobiasovi Meissnerovi, patrn? za úpravu varhan p?enesených ze starého kostela. Po n?kolika letech byly tyto varhany odst?hovány a pozd?ji zanikly. Nové varhany do svatomarkétské baziliky postavil týž varhaná? v r. 1725. Tvrdí se, že Tobias Meissner byl varhaná?—samouk, a proto velice p?ekvapuje výtvarn? dokonalá a naprosto netradi?ní architektura varhanní sk?ín?, která nemá srovnání s žádnými jinými barokními varhanami v ?eských zemích. P?ihlédneme-li k nevarhaná?skému zp?sobu konstrukce (nap?. nato?ení všech píš?alových polí ke st?nám kostela, píš?alové etáže s nehrajícími, abnormáln? širokými píš?alami, p?dorys kruhových výse?í do nichž mají být umíst?ny obdélníkové vzdušnice, apod.) nem?žeme se ubránit dojmu, že varhanní sk?í? musel navrhovat n?kdo, kdo varhanám p?íliš nerozum?l. Navíc se uvnit? varhan nalezl fragment zápisu, kde si patrn? varhaná? st?žuje na nedostatek prostoru. Uvážíme-li, že K. I. Dientzenhofer navrhoval pro tento kostel architekturu hlavního oltá?e, podle jeho nákres? se malovaly i oltá?e na bo?ních zdech baziliky, nepochybn? od n?ho pochází orato? v presbytá?i kostela, dokonce jej opat pov??il výb?rem liturgických rouch a precios, lze sm?le tvrdit, že je K. I. Dientzenhofer autorem i této impozantní varhanní sk?ín?, která rámuje velké západní okno, podobn? jako oltá?ní architektury obepínají velké Brandlovy obrazy. Navíc tvar kladí ?i korintských hlavic pilastr? v kostelní lodi má své tvarové reminiscence i na varhanní sk?íni. Jedná se tak v?bec o první návrh varhanní sk?ín? tohoto skv?lého architekta. Tento mimo?ádný unikát je o to cenn?jší, že krom? ješt? jednoho pozd?jšího pokusu v sousedním Polsku, realizace n?jakého dalšího podobného návrhu známa není.
     Z d?vodu sedání základ? a otev?ení velké praskliny na západní st?n? kostela, muselo být pozd?ji velké okno v této st?n? zazd?no. Kv?li nevábnému pr?hledu pak byla pod mohutný oblouk spojující ob? velké varhanní sk?ín?, postavena horní ?ást rokokové sk?ín? z n?jakých zrušených varhan, která tu sloužila jako pouhá kulisa. Možná p?i té p?íležitosti došlo i ke zvukovému rozší?ení varhan o rokokový pozitiv v zábradlí kruchty.
     Bylo dobrým zvykem, že opravy varhan byly dokumentovány zápisy p?ímo na vnit?ní stranu varhanní sk?ín?. I na t?chto varhanách nacházíme n?kolik zápis? z nichž jeden n?mecky psaný je naprosto ojedin?lý. Tovaryš provád?jící opravu varhan v zá?í roku 1877 si v n?m vylévá své srdce dívce jménem Anna slovy: „27. zá?í… ráno odjíždím … našel jsem práv? nový za?átek št?stí… nikdy jsem nebyl tak š?astný.“
     Barokní varhany byly v roce 1896 nahrazeny novým nástrojem od firmy J. Schiffnera, která tehdy sídlila v bývalém klášterním pivovaru. Ze starých varhan bylo použito pouze n?kolik píš?al a jelikož se jednalo o rozm?rn?jší konstrukce, musela být celá zadní ?ást varhanní sk?ín? od?íznuta a podep?ena provizorními k?ly, které tam vydržely až do dnešní doby. Nové varhany však nebyly p?íliš spolehlivé a snahy o jejich opravu, p?ípadn? rozší?ení, m?žeme sledovat již v povále?ném roce 1947. V následujících letech vznikla celá plejáda návrh?, které se kv?li nedostatku financí neuskute?nily. Nejv?tší ranou pro varhany byl v šedesátých letech minulého století probíhající archeologický pr?zkum v kostele p?i odkrývání románské krypty. Jelikož se stav varhan zhoršil až do kritického stadia, byl osloven jeden varhaná?, který v roce 1977 p?estavbu zahájil. D?vodem byly o?ekávané nižší náklady než od jiné varhaná?ské firmy. Práce však probíhaly v jeho volném ?ase a nepokra?ovaly podle o?ekávání. Prakticky byla ?ádn? provedena pouze „I. etapa“, kdy sou?ásti ze stávajících varhan, které nem?ly být dále použity, varhaná? roz?ezal a zni?il. Jelikož ani po deseti letech nebyl vid?t na opravovaných varhanách tém?? žádný pokrok došlo k ukon?ení jeho ?innosti. ?ást finan?ních prost?edk?, které byly vyplaceny, varhaná? vrátil a dalším jednáním zabránilo jeho úmrtí.
     Po roce 1989 op?t vykvetly snahy o obnovu varhan v bazilice. Byly osloveny i zahrani?ní firmy, ale vše op?t ztroskotalo na finan?ních prost?edcích, které p?ednostn? putovaly do obnovy zchátralého klášterního komplexu. Nastalé období bylo intenzivn? v?nováno pr?zkumu architektury varhanní sk?ín? a novému návrhu varhan, který by ctil specifiku varhanní sk?ín?. Vzhledem k tak mimo?ádnému unikátu bylo rozhodnuto, že vše se pod?ídí p?vodní dientzenhoferov? koncepci. Proto došlo k obnovení západního okna, sejmutí pozd?ji dodaného st?edního rokokového dílu a rekonstrukci zadní ?ásti varhanní sk?ín?. Po zvukové stránce bylo rozhodnuto, že se nebude jednat o tzv. univerzální nástroj, který stojí na samých kompromisech, ale zvuk se bude blížit barokním varhanám v oblasti Slezka, odkud varhaná? T. Meissner pocházel. Spojení kláves s píš?alami se provede mechanickou cestou, která se ukázala z provozního hlediska jako nejspolehliv?jší. Pro popisy jednotlivých rejst?ík? bylo zvoleno n?mecké názvosloví.
     Stavba nových varhan se mohla uskute?nit po mnoha desetiletích v jubilejním roce 100. výro?í povýšení obce B?evnova na m?sto, díky podpo?e M?stské ?ásti Prahy 6, Spolku b?evnovských živnostník? a podnikatel?, Ministerstva kultury a mnoha nejmenovaných dárc? ?i  sponzor?. Varhany mají 3 manuály a 34 rejst?ík?. První koncert na opravených varhanách se konal 30. zá?í 2007.

p?evzato z materiál? Benediktinského arciopatství sv. Vojt?cha a sv. Markéty, v Praze, B?evnov?
www.brevnov.cz

jiná nahrávka Roberta Huga a jeho souboru Capella Regia:

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net