VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini I 
Ensemble Inégal, Adam Viktora

Zelenka _ Missa Paschalis     

DNI161   [8595056601612]   digipack     

Lenka Cafourková – soprán, David Erler – alt
Tobias Hunger – tenor, Lisandro Abadie – bas

Ensemble Inégal, Pražští barokní sólisté
?ídí Adam Viktora

J.D.Zelenka: Psalmi Vespertini I - Ensemble Inégal 79:56
1.
Dixit Dominus 2:02
2.
Virgam virtutis tuae 6:12
3.
Judicabit 1:01
4.
De torrente 2:40
5.
Sicut erat in proncipio 2:01
6.
Confitebor tibi Domine 2:14
7.
Magna opera Domini 4:54
8.
Fidelia omnia 0:44
9.
Redemptionem misit 4:27
10.
Sanctum et terribile 0:48
11.
Intellectus bonus 0:41
12.
Gloria Patri 0:38
13.
Er in saecula saeculorum 1:39
14.
Beatus vir 5:18
15.
Peccator videbit 1:45
16.
Gloria Patri 1:00
17.
Amen 1:32
18.
Laudate pueri Dominum 6:50
19.
In exitu Israel 7:02
20.
Gloria Patri 0:56
21.
Amen 2:13
22.
Magnificat anima mea Dominum 3:52
23.
Suspecit Israel 3:13
24.
Amen 2:17
25.
De profundis 5:21
26.
Si iniquitatis 2:27
27.
Sustinuit 3:47
28.
Et ipse rediment 0:25
29.
Gloria Patri 1:37

Dixit Dominus ZWV 66 13:56
Confitebor tibi Domine ZWV 72 * 16:04
Beatus vir ZWV 75 9:36
Laudate pueri Dominum ZWV 82 6:50
In exitu Israel ZWV 83 10:11
Magnificat ZWV 108 9:23
De Profundis ZWV 97 13:36

Sv?tová premiéra kompletní nahrávky
* chorál ?ídí Hasan El Dunia  

Lenka Cafourková - soprán, David Erler - alt, Tobias Hunger - tenor, Lisandro Abadie - bas
Martin Vacula - bas (25), Julian Redlin - bas (25), Ji?í Miroslav Procházka - bas (25)

Ensemble Inégal
housle
Peter Zají?ek, Magdalena Malá, Veronika Manová, Petra Š?evková, Petr Zemanec
Simona Tydlitátová, Elen Machová, Simona Hurníková, Martina Štillerová, Jan Hádek

viola
František Kuncl, Lýdie Cillerová, Ivo Anýž

violoncello
Libor Mašek, Hana Fleková

kontrabas
Ond?ej Štajnochr, Ond?ej Balcar

hoboj
Markus Müller, Inge Marg

fagot
Kryštof Lada

teorba
Jan ?ižmár, Jan Krej?a (18, 21)

JAN DISMAS ZELENKA (1679–1745):
ŽALMY K NEŠPORÁM Z ROKU 1725  

Šesti žalmy k  nešporám a  jedním Magnificat zahájil dráž?anský dvorní skladatel Jan Dismas Zelenka (1679–1745), rodák z Lou?ovic pod Blaníkem, pozoruhodný kompozi?ní projekt. Od sklonku roku 1725 do konce roku 1728 napsal k nešporám celkem 33 skladeb ve t?ech cyklech. Každý cyklus za?íná zhudebn?ním žalmu Dixit Dominus a pak Zelenka pokra?uje ve sledu podle jednotlivých nešpor. Jeho žalmy se tak mohou použít p?i tém?? každé nešporní bohoslužb? liturgického roku (Zelenka nezhudebnil žalmové texty k sobotním nešporám p?ed ?ty?mi adventními ned?lemi, k sobotním nešporám p?ed ned?lí Septuagesima a ke st?ede?ním nešporám o Svatém týdnu).

17. ledna 1726 za?al Zelenka pracovat na svém osobním inventá?i církevních skladeb (Inventarium rerum Musicarum Ecclesiae servientium), do n?jž ješt? v témže roce postupn? zapisoval i žalmy. T?iat?icet skladeb k nešporám je v inventá?i uvedeno jako samostatná sbírka žalm? pro celý liturgický rok (Psalmi Vespertini | totius anni. | Joanni Dismae Zelenka. | qui habentur in libris). Tyto záznamy však p?ekvapiv? neza?ínají chronologicky prvním zhudebn?ním z roku 1725, nýbrž cyklem z roku 1726, teprve po n?m následuje ten ran?jší.

T?iat?icet nešporních kompozic psal Zelenka v pr?b?hu t?í let pro dráž?anskou katolickou královskou kapli zasv?cenou Nejsv?t?jší Trojici. Bezpochyby šlo o  dob?e uvážený a  promyšlený plán. Není náhoda, že na  žalmových skladbách k  nešporám za?al pracovat 12. zá?í 1725 ihned po  svém návratu z  pouti k bazilice Panny Marie Bolestné v Krupce u Teplic (Bohosudov?) v severních ?echách. Pou?, podporovaná dráž?anským dvorem, za?ala v  Krupce 11. zá?í na  otev?eném prostranství procesím k  mariánskému poutnímu kostelu. Zn?la p?itom Zelenkova ?ty?hlasá a  cappella Litanie k  Blahoslavené Pann? Marii (Litaniae de Beatissima Virgine ZWV 150), kterou zpívalo jedenáct Kapellknaben pat?ících k dráž?anské královské kapli, spravované jezuity p?vodem z ?eské provincie.

Obvyklá p?tice žalm? pro Vesperae de Confessore (Nešpory k svátku svatého Vyznava?e víry) obsahuje – Dixit Dominus (109), Confitebor tibi Domine (110), Beatus vir (111), Laudate pueri (112), Laudate Dominum (116) a Magnificat. Podle datací v partiturách vzniklo nejmén? p?t ze sedmi rozsáhlých kompozic Zelenkova prvního nešporního cyklu za mén? než t?i m?síce b?hem posledního ?tvrtletí roku 1725. Do svého inventá?e si Zelenka zapsal skladby v tomto po?adí:

Dixit Dominus ZWV 66, nedatováno (cca 1725)

Confitebor tibi Domine ZWV 72, s datem „li 25 Settembre 1725“

Beatus vir ZWV 75, s datem „li 10 Ottob 1725“

Laudate pueri ZWV 82, s datem „7 d’Novemb.“ (cca 1725: vypadá to, že p?vodní „Ottobre“ bylo p?epsáno na „Novemb.“ )

In exitu Israel ZWV 83, s datem „li 25 D O“[ttobre?] [cca 1725]. (Tento žalm nahrazuje Laudate Dominum z Vesperae de Confessore k ned?lním nešporám adventu až do svátku Nanebevstoupení a  k  druhým nešporám hlavních svátk? církevního roku [proprium de tempore]: Zjevení Pán?, svátky velikono?ní a svatodušní.)

Magnificat ZWV 108, s datem „26. Nove ... 1725“

Do svého prvního cyklu žalm? p?idal Zelenka starší De profundis ZWV 50 v revidované verzi. P?vodní podoba vznikla roku 1724 po  smrti Zelenkova otce a  byla napsána pro poh?ební ob?ady, které se na  p?ání skladatele konaly v Dráž?anech. Podle záznam? dráž?anských jezuit? (Diarium Missionis) se 3. b?ezna 1724 v 10 hodin konala za skladatelova otce zádušní mše, kterou Zelenka sám zkomponoval a také s královskými hudebníky provedl. Žalm De profundis se též vyžaduje o nešporách ve váno?ním Oktávu (25. prosince – 1. ledna), kdy nahrazuje Laudate pueri. V revidované verzi De profundis asi z roku 1725 Zelenka vynechal t?i trombony a p?vodní Graduale zádušní mše „Requiem aeternam dona eis, Domine, et lux perpetua luceat eis“ (Pokoj v??ný dej jim, Pane, a sv?tlo v??né a? jim svítí) nahradil malou doxologií „Gloria Patri, et Filio, et Spiritui Sancto. Sicut erat in principio, et nunc, et semper, et in saecula saeculorum. Amen“ (Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na po?átku, i nyní, i vždycky a na v?ky v?k?. Amen). Zelenk?v žalm De profundis má tedy dvojí užití: m?že být provád?n jak o nešporách p?i mši za zem?elé, tak p?i druhých nešporách o Vánocích a v jejich Oktávu.

Svými žalmy z  prvního cyklu mohl Zelenka p?ispívat do  mnoha nešporních bohoslužeb. Je nepravd?podobné, že by tak rozsáhlé zhudebn?ní (p?i kompletním provedení s délkou trvání p?es jednu hodinu) bylo ve dvorní kapli v Dráž?anech n?kdy provedeno souborn? jako celek. Jako se árie od r?zných autor? ?asto skládaly do podoby operního pasticcia, stejn? tak bylo b?žné, že se p?i nešporách kombinovaly a spojovaly žalmy zhudebn?né vícero skladateli.

Po cyklu z let 1725–1728 napsal Zelenka k nešporám dalších osm žalm?. Jsou uvedeny separátn? v jeho inventá?i pod názvem „Psalmi varii J. D. Z. Separatim Scripti“. Zdá se, že po?ínaje rokem 1725 p?evzal Zelenka v?tší zodpov?dnost za hudbu k nešporám v dráž?anské dvorní kapli. To by vysv?tlovalo p?ír?stek více než 80 žalmových kompozic, p?evážn? od italských a ?eských skladatel?, které za?adil do svého inventá?e jako „Psalmi Varioru[m] Authorum“.

Množství kompozic z konce roku 1725 vybízí k otázce: Psal je Zelenka pro jednu nebo více konkrétních p?íležitostí? Odpov?? dává Diarium Missionis, podle kterého byl Zelenka 9. prosince 1725 (tj. v  období Oktávu velmi uctívaného svatého Františka Xaverského, považovaného za patrona saské princezny Marie Josefy z habsburského rodu) zodpov?dný za hudbu pro ranní bohoslužby a pro ve?erní nešpory. Na Nový rok 1726, na svátek Ob?ezání Pán? (titulární svátek jezuitského ?ádu a slavnostní den dráž?anského dvora) to byl op?t Zelenka, který m?l na starost hudební složku mše a nešpor. Zdá se, že jeho kariérní ambice a aspirace mí?ily na po?átku roku 1726 hodn? vysoko. Je to jen shoda okolností, že 17. ledna založil své Inventarium, do  kterého zapisoval nejen vlastní kompozice, ale i  jiná díla církevní hudby, o  které svou sbírku neustále rozši?oval? K získání postu Kapellmeistera, o n?jž Zelenka usiloval, bylo tehdy nezbytné, aby aspirant na tuto funkci p?edevším vlastnil osobní hudební knihovnu, z níž by ve služb? svému panovníkovi mohl ?erpat.

***

První rozsáhlý cyklus žalm? s  Magnificat dokazuje, že si Zelenka ve  druhé p?li roku 1725 osvojil kompozi?ní postupy, které se k  vyjád?ení významu text? v  té dob? používaly. Po?ínaje Monteverdiho Vespro della Beata Vergine (Mariánské nešpory) z  roku 1610 byla tradice nešporních kompozic mezi skladateli natolik etablovaná, že náboženské obce v  celé Evrop? mohly prost?ednictvím použitých hudebních prost?edk?, osv?tlujících význam textu, sledovat i jeho obsah.

Po?adí žalm? k nešporám je r?zné. Nejb?žn?jší sled p?edstavují již zmín?né Vesperae de Confessore (žalmy 109 – Dixit Dominus, 110 – Confitebor tibi Domine, 111 – Beatus vir, 112 – Laudate pueri, 116 – Laudate Dominum a Magnificat) a Vesperae BMV (žalmy 109 – Dixit Dominus, 116 – Laudate pueri, 121 – Laetatus sum, 126 – Nisi Dominus, 147 – Lauda Jerusalem a Magnificat). Tyto základní sledy text? se p?izp?sobují konkrétním svátk?m církevního roku a svátk?m svatých, kdy je b?žn? užívaný žalm nahrazován mén? známým. P?íkladem m?že být již zmín?né De profundis, které ve váno?ním Oktávu nahrazuje Laudate pueri, obvyklé pro Vesperae de Confessore. Ustálená struktura zhudeb?ování žalm? pomáhala skladatel?m v  uspo?ádání prom?nlivých a  ?asto zna?n? dlouhých žalmových text? a  usnad?ovala jim dosáhnout soudržnosti celku. Zelenkovy žalmové skladby z roku 1725 dokládají, že si osvojil mnohé, nebo dokonce všechny modely, jak je rozvinuli jeho p?edch?dci.

K charakteristickým a unifikovaným prost?edk?m pat?ilo opakování úsek?, refrény, ostinátní figury (používané p?evážn? v kratších skladbách), ritornely a cantus firmus (jednotící prvek slyšitelný nap?íklad v Zelenkov? pozd?jším žalmu In exitu Israel ZWV 84 asi z roku 1728). Zelenka tyto kompozi?ní techniky používal (jednu nebo vícero sou?asn?), a? už šlo o skladbu krátkou nebo rozsáhlejší. Nejd?ležit?jší bylo vytvo?it velký hudební oblouk, jímž se úvodní hudba na text chvalozp?vu „Sicut erat in principio“ (Jako bylo na po?átku…) znovu vrací. Tuto hudební h?í?ku hojn? používali italští skladatelé 17. století. Opakování se m?že týkat celé v?ty (nap?. v Dixit Dominus ZWV 66), nebo se objeví jen jako krátká reminiscence úvodního materiálu (nap?. v Laudate pueri ZWV 82). Opakující se motiv, refrén nebo motto (což n?kdy dává žalmovým zhudebn?ním podobu ronda), používal také Zelenka, bu? v celé kompozici, nebo jen v její ?ásti. Refrén zpívaný sborem slyšíme ve druhé v?t? Dixit Dominus na slova „dominare in medio inimicorum tuorum“ (Panuj uprost?ed svých nep?átel), dále v Beatus vir na text „Beatus vir qui timet Dominum“ (Blaze muži, který se bojí Hospodina) a také v Laudate pueri z roku 1725, v n?mž refrén na text „Laudate pueri, laudate Dominum, laudate nomen Domini“ (Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina) je sv??en sólovému basu, zatímco všechny verše zpívá sbor jako odpov??. Na vrcholu chvalozp?vu se sólový bas ke  sboru p?ipojí. Tento relativn? krátký a  skv?le vystav?ný žalm za?íná šestitaktovým ritornelem v unisonu, který neplní jen funkci refrénu zpívaného sólovým basem, ale též roli spojovacích úsek? v bassu continuu. Sjednocující úloha ritornelu je ješt? více patrná ve druhé v?t? Confitebor tibi Domine (1725) pro sólový tenor a bas, v níž Zelenka pracuje velmi úsporn? s tematickým materiálem vyjád?eným v úvodním osmnáctitaktovém ritornelu.

Pro konkrétní verše z  ur?itých žalm? používali skladatelé tohoto období, Zelenku nevyjímaje, tém?? identická schémata zhudebn?ní. Jedná se o uzav?ené dramatické epizody, tzv. scény, které najdeme na zcela ur?itých místech zhudebn?ných text? a které jsou provázeny ?adou r?zných, spolu t?sn? souvisejících prvk?. V Zelenkových žalmech k nim pat?í dlouhé pauzy a ztišení, prom?ny tempa a metra, používání stile concitato, krátké fugované expozice ?i kumulace p?ekvapivých harmonických postup?. To vše je užito k  vyjád?ení vysoce dramatického textu na zcela konkrétních místech, která se vyskytují u verš? 5, 6 a 7 v Dixit Dominus ZWV 66, kde je jako „scéna“ pojat verš 7 „Judicabit in nationibus, implebit ruinas: conquassabit capita in terra multorum“ (Bude soudit pronárody, plno mrtvol všude, on rozdrtí hlavu velké zem?). „Scény“ najdeme také v Confitebor tibi Domine na verš 9 „Sanctum et terribile nomen ejus: initium sapientiae timor Domini“ (Svaté, báze? budící je jeho jméno. Po?átek moudrosti je bát se Hospodina) ?i v Beatus vir na verš 10 „Peccator videbit, et irascetur, dentibus suis fremet et tabescet: desiderium peccatorum peribit“ (Svévolník na to zlostn? hledí, sk?ípe zuby a odvahu ztrácí; choutky svévolník? p?ijdou vnive?). Ve všech p?ípadech pojednává text o boží moci, o jeho soudu a trestu, o bázni p?ed Všemohoucím. Odkazy na gregoriánský chorál slyšíme v první a poslední v?t? Dixit Dominus a v úvodu Magnificat, Zelenkovo velké mistrovství kontrapunktu se objeví v úchvatných finálních fugách žalm? – Confitebor tibi Domine, Beatus vir, In exitu Israel a v Magnificat.

Tato významná Zelenkova nešporní díla z  roku 1725 patrn? zaznívala v  dráž?anské katolické dvorní kapli v  provedení hudebník? Hofkapelle, prestižního dvorního hudebního souboru. V  roce 1724 byli v  Dráž?anech angažováni italští sóloví p?vci a Zelenka tak mohl ve svých kompozicích po?ítat s významným sólovým partem pro každého ?lena této skupiny; jmenovit? to byli sopranista Andrea Ruota, altista Nicolo Pozzi, tenorista Matteo Luchini a basista Cosimo Ermini. Je tém?? jisté, že to byli práv? tito sólisté, jejichž hlasy m?l Zelenka p?i komponování na mysli. Je ovšem možné, že p?ekrásné Laudate pueri pro sólový bas a sbor „pueri“ (I, II soprán a alt), tedy chlapce, zamýšlel pro choralisty z ?ad dvorních hudebník?, tzv. Kapellknaben. Navíc, krom? t?chto nov? zam?stnaných p?vc?, si saský kurfi?t Friedrich August I. (polský král August II.) vydržoval na svém dráž?anském dvo?e vokální soubor, o kterém se mnoho neví. Vynikající instrumentalisty Hofkapelle, mezi nimiž byl i hrá? na violone resp. kontrabas Jan Dismas Zelenka, vedl v té dob? koncertní mistr Jean-Baptiste Volumier. Obvyklé obsazení orchestru p?i provád?ní prvního cyklu žalm? tvo?ily tehdy I. a II. housle, viola, 2 hoboje a basso continuo – varhany, violone (a/nebo kontrabas) a 1 nebo 2 fagoty. Aby hudbu obohatil pro hlavní svátky církevního roku, p?idal Zelenka pozd?ji pro Magnificat ješt? 2 trubky a tympány.

Skoro do všech svých kompozic vepsal Zelenka na záv?r partitury v?nování v podob? skupiny iniciál. Nej?ast?ji A M D G V M OO SS H AA P I R, v níž dedika?ní iniciály vzdávají poctu Bohu (AMDG – „Ad Majorem Dei Gloriam“ – jezuitské motto), Pann? Marii (VM – „Virgini Mariae“), všem svatým (OO SS H – „Omnibus Sanctis Honor“) a panovník?m – královské a kurfi?tské rodin? (AA PIR – „Augustissimis Principibus in reverentia“). Tuto dedikaci najdeme také u žalm? z roku 1725. Jedinou výjimkou je Dixit Dominus, kde se objevuje formulka „Laus Deo V M OO SS Semper“ (Laus Deo, Virgini Mariae, Omnibus Sanctis / K v??né sláv? boží, Panny Marie a Všech svatých), která nazna?uje, že tento žalm nevznikl na objednávku dráž?anského dvora.

Zelenkovy žalmy jsou zaevidovány v katalogu hudební sbírky dráž?anské dvorní kaple jako „33. Psalmi. insieme“, ale už v  roce 1765, kdy katalog vznikl, se z  p?vodních 33 skladeb zachovalo bohužel jen 23. A?koliv kdysi byly k dispozici ke každé partitu?e i sety provozovacích part?, dnes v depozitu Zelenkova hudebního odkazu v Saské zemské, státní a univerzitní knihovn? v Dráž?anech z velké ?ásti chyb?jí. Bývá zvykem klást Zelenkova nejv?tší díla do období bu? po?átku dvacátých let 18. století (sonáty, lamentace, responsoria na Svatý týden) nebo do záv?re?né fáze jeho života, kdy vznikl poslední nedokon?ený cyklus šesti mší. Nové zhodnocení Zelenkových nešporních žalm? p?esto ukazuje, že druhá polovina dvacátých let nebyla jen obdobím, kdy psal každodenní užitkovou hudbu jako na b?žícím pásu. Práv? naopak, i tato doba byla v tvorb? Jana Dismase Zelenky obdobím výjime?ných um?leckých hodnot.  

Janice Stockigt
The University of Melbourne

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net