KVINTERNA:
Hana Blochová - zpěv, varhanní portativ; Milan Bílek - perkuse; Pavel Polášek - pumort, zobcové flétny, šofar, santur, sbor; Přemysl Vacek - loutna; Petr Vyoral - sopránová fidula, kvinterna;
a hosté: Dan Dlouhý - perkuse (1 - 7, 9, 10, 16); Petr Filák - arabská loutna "oud" (11 - 13); Lubomír Holzer - perkuse (6, 8, 11 - 14), sbor (13); Michal Sodja - didžeridu(6, 8), šakuhači, brumle (11,12); Libor Štětkář - sbor (13); Miloš Valenta - altová fidula (11, 13, 14).
Alchymie je hermetickou naukou o duchovním životě hmoty, jejím vývoji a přeměnách. Je filosofií i mystikou, od počátku byla zvána Hudbou. Prokazuje, že hmota od svého zrození skrze Ducha zákonitě směřuje k zdokonalení... Prvotním tvůrčím principem existence hmoty ve stvoření je podle středověkých alchymistů „Černá madona“. Prvotní hmota - Materia Prima symbolické černé barvy je pralátkou stvořenou Bohem a je nazývána Chaosem. Vše hmotné vzniklo z této pralátky vzájemným působením čtyř živlů a tří principů. Prvotním rozlišením prahmoty jsou dva protichůdné alchymické principy - symbolická Rtuť a Síra. V alchymii se přerod do prvního duchovního stavu nazývá etapou Rtuti a probíhá symbolicky jako rozpouštění. Je chápán jako ženský princip a jeho barvou je bílá. Závěrečný úsek - tzv. mystická smrt je nutnou podmínkou iniciace ducha na cestě k přípravě Velkého Díla. Alchymická etapa Síry představuje mužský princip a syntézu hmoty. Jeho červená barva je barvou živlu ohně, symbolizuje svrchovanost ducha nad hmotou, moc a apoštolství. Středověká křesťanská alchymie ji spojuje s krví ukřižovaného Krista a s apokalyptickou etapou křesťanstva. Konečný apokalyptický přerod byl nutnou branou vstupu do poslední etapy Velkého Díla, a to k přípravě Kamene mudrců... Oba principy Rtuti a Síry jsou spojovány nebo rozdělovány třetím principem - harmonizující energií soli Kamene. Jsou působením protichůdných sil v Přírodě a ve středověku byly zobrazovány jako bojující ženská a mužská postava s atributy obou principů. Vznik této nahrávky si vyžádaly širší okolnosti, hudba proto není umělým výtvorem, je výpovědí v čase. Zpracování mé filosofické a hudební koncepce je výsledkem společné práce všech členů souboru Kvinterna a jeho hostů. Navržená hudební témata jsme rozváděli na základě vlastní improvizace, souborových interpretačních zkušeností i astrologického předurčení. Autory nosných melodií části Materia prima pro jednotlivé živly jsou Petr Vyoral (Země, fidula, zemské znamení Býka), Pavel Polášek (Voda, santur, vodní znamení Ryb), Přemysl Vacek (Vzduch, loutna, vzdušné znamení Blíženců). Etnické nástroje Michala Sodji (didžeridu, ohnivé znamení Berana) vytvářejí archetypální podklad částí Oheň a Síra. Výrazově rovnocennou a v některých částech dokonce dominantní roli zde hraje rytmická složka, která má nejen funkci rytmickotvornou a zvukomalebnou, ale často právě navozující atmosféru širšího prostoru díla. Kreativní dotvoření dalších dílů Materia prima - Chaos, Oheň - je příkladem autorského vkladu Dana Dlouhého (bicí, vodní znamení Ryb) za spolupráce Milana Bílka (bicí, vodní znamení Raka). Rtuť představující ženský princip - rozpouštění je mojí variací na středověkou mariánskou píseň O virgo splendens z kláštera v katalánském Montserratu konce 14. století, řešenou vícedimenzionálním hudebním vrstvením. Dvouhlasý kánon, podpořený specifickým zvukem pravidelných úderů na kovové kotlíky, vytváří melodicko-rytmický základ probíhající v reálném čase, nad nímž se za působivé zvukomalby gongů a dalších kovových bicích nástrojů vznáší dialog pumortu a ženského hlasu. Síra - syntéza jako mužský princip - je vzpomínkovým fragmentem na tvorbu perkusisty Lubomíra Holzera a má zde funkci systémotvornou. Kámen využívá akustického šíření alikvotních tónů zpěvu, tibetských mís a úderů gongů v prostoru kapitulní síně kláštera na hudebním pozadí parlanda magického latinského textu, obsahově se vážícího ke vzniku Kamene mudrců a spirituálního zlata. Úvodní sefardská píseň Criador, pocházející ze Španělska 13. století, je věnována Stvořiteli a oslavě jeho Díla, podobně tak i závěrečný žalm E lohenu Welohe. K tomuto alchymickému hudebnímu cyklu, inspirovanému křesťanskou a židovskou filosofií a hudbou středověkého Španělska s prokazatelnými vlivy Orientu, je připojena také španělská dobová hudební produkce. Španělské středověké písně spadající do oblasti písní typu cantigas pocházejí převážně z 13. století. On das do mar, A que por a Como poden jsou ze sborníku Cantigas de amigo, píseň A virgen Santa Maria pochází z okruhu mariánských písní cantigas de Santa Maria. Také písně sefardských Židů La rosa enflorece a Quando el rey Nimrod mají svůj původ ve starém Španělsku. Interpretace původní tvorby, stejně jako nových hudebních improvizačních ploch, je ovlivněna setkáváním různých kultur, které je pro nás znovuobjeveným inspiračním zdrojem.