Helena ROTHOVÁ: klavír, perkuse
Tereza REJŠKOVÁ: housle
Michal KOSTIUK: klarinet, zbocová flétna
Ruben LANG: housle
Martin VYHNÁLEK: kytara
Tomáš BEDRNÍK: fagot
Pravý význam slova „klezmer“ je prý ve schopnosti každé lidské bytosti vyjádřit sebe sama prostřednictvím písně. Dá se říci, že všichni jsme se narodili s přirozenou schopnosti „býti klezmery“. Přesný překlad slova „klezmer“ ve skutečnosti ale znamená „píseň hraná hudebními nástroji“. Současně se tak začali označovat sami muzikanti a dnes je pod tímto termínem vnímán celý hudební žánr. Přišel k nám oklikou přes americký Brooklyn z východoevropských židovských komunit. V důsledku zvýšené migrace, otevřením „štetlů“ (židovských městeček) a rozvojem techniky začaly starobylé židovské prvky ovlivněné místními hudebními idiomy vstřebávat další hudební žánry, hlavně muzikály, salonní hudbu, americký ragtime, populární písně a v neposlední řadě i orientální hudbu. Tak se formovala druhá a třetí generace „klezmerů“.
Nevím, do kolikáté generace by se měla zařadit pražská skupina KLEZMERIM, protože už jsou to další děti dalších dětí, ale jejich existence svědčí o životaschopnosti, možná i o nezničitelnosti této hudby. Duchovní hodnoty přetrvávají a tvoří most mezi generacemi tam, kde už tolikrát byla lidská existence ohrožena fyzickou likvidací.
V roce 1993 jsem rozšířila pražský pěvecký soubor MIŠPACHA o skupinu šesti mladých muzikantů (tenkrát ve věku 11 – 17 let), kteří hráli na různé hudební nástroje, a začala jsem pro ně upravovat repertoár. Dnes už jsou to středoškolští a vysokoškolští studenti a většinu úprav pro ně dělá moje dcera Helena. Pod názvem KLEZMERIM se poprvé veřejně představili na CD MIŠPACHA II a nyní již vystupují samostatně doma i v zahraničí. Všichni se cítí být „klezmery“ v tom pravém slova smyslu a svoji hudební kreaci vnímají jako radost.
Pravý význam slova „klezmer“ je prý ve schopnosti každé lidské bytosti vyjádřit sebe sama prostřednictvím písně. Dá se říci, že všichni jsme se narodili s přirozenou schopnosti „býti klezmery“. Přesný překlad slova „klezmer“ ve skutečnosti ale znamená „píseň hraná hudebními nástroji“. Současně se tak začali označovat sami muzikanti a dnes je pod tímto termínem vnímán celý hudební žánr. Přišel k nám oklikou přes americký Brooklyn z východoevropských židovských komunit. V důsledku zvýšené migrace, otevřením „štetlů“ (židovských městeček) a rozvojem techniky začaly starobylé židovské prvky ovlivněné místními hudebními idiomy vstřebávat další hudební žánry, hlavně muzikály, salonní hudbu, americký ragtime, populární písně a v neposlední řadě i orientální hudbu. Tak se formovala druhá a třetí generace „klezmerů“. 
