VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

ANTONÍN BROSSMANN
Vesperae solennes

BV2018    8595017400094    Vyšlo v ?ervnu 2018

Brossmann Vesperae solennes 49:36
1.
Te Deum 5:34
2.
Vesperae solennes - Dixit Dominus 4:16
3.
Vesperae solennes - Confitebor tibi Domine 4:51
4.
Vesperae solennes - Beatus vir 4:30
5.
Vesperae solennes - Laudate pueri Dominum 3:48
6.
Vesperae solennes - Laudate Dominum 1:47
7.
Vesperae solennes - Laetatus 3:26
8.
Vesperae solennes - Nisi dominus 4:42
9.
Vesperae solennes - Lauda Jerusalem Dominum 3:50
10.
Magnificat 5:17
11.
Litaniae Lauretanae 7:28
 

Do d?jin hudby se obec zapsala nejvýznamn?ji ve druhé polovin? 18. století, v období pozdního baroka a raného klasicismu. Zásluhou rektora, skladatele a hudebního teoretika P. Antonína Brossmanna. Nebýt P. Antonína Brossmanna, který s menšími p?estávkami strávil v Bílé Vod? tém?? dvacet let svého života, z?stalo by hudební centrum jenom pr?m?rnou školou, která by ?asem upadla v zapomn?ní. Páter ANTONÍN BROSSMANN, ?eholním jménem Damasus od sv. Hieronyma, se narodil 7. zá?í 1731 ve Fulneku, kde se nau?il hrát na housle a violoncello. K piarist?m vstoupil, ve svých dvaceti létech. Po n?kolika letech se projevilo jeho nadání nejenom po hudební a v?domostní stránce, ale za?al vynikat i jako skv?lý ?e?ník. V letech 1752–1753 studoval filozofii v Bílé Vod? a zárove? p?sobil i jako u?itel hudby. Byl natolik pilným žákem, že získal na všech zkouškách „zlaté“ známky (vyšší forma ocen?ní jeho studijních výsledk?). Po slavnostním ukon?ení filozofie se p?ihlásil na studia teologie v Mikulov?, která dokon?il v roce 1756, a odtud se potom vrátil do Bílé Vody. Za ?ty?i roky byl p?eložen do piaristické koleje v Krom??íži a o dva roky pozd?ji se ocitl zp?t v Bílé Vod? již jako profesor filozofie. Obnovil zde tradici divadelních p?edstavení. První p?edstavení, ke kterému složil i vlastní hudbu, se hrálo o Thomasi Morovi. 

     V roce 1767 pozval olomoucký biskup Brossmanna do Krom??íže, kde vedl chrámový sbor a vyu?oval v p?veckém seminá?i. Pobyt v seminá?i trval osm let do roku 1775, odtud byl p?emíst?n do P?íboru. Naposledy se do Bílé Vody vrátil v letech 1778–1787 jako rektor piaristické koleje a fará?. 
     Na nedalekém zámku Jánský Vrch zakládá Filip Gottthard Schaffgotsch, ?ímskokatolický kn?z a biskup vratislavský, který emigroval z Pruska, vlastní biskupskou kapelu pod vedením Karla Ditterse z Dittersdorfu. K tomuto kroku se rozhodl jako velký milovník hudby a ?astý návšt?vník koncert? v Bílé Vod?. Díky t?mto dv?ma velikán?m se Javorník stal kulturním centrem celého kraje. Vzájemn? se zvali na koncerty, které se p?íležitostn? konaly v sále na koleji. Ditters pomohl rozší?it B?lovodský orchestr a Brossmann na oplátku navšt?voval biskupské divadlo. Ditters rozvern? nazýval Brossmanna svým „papá ve sborovém um?ní“.
     V roce 1777 byl slavnostn? konsekrován (vysv?cen) b?lovodský kostel Navštívení Panny Marie. P?i této výjime?né p?íležitosti secvi?ili seminaristé z Bílé Vody divadelní p?edstavení, na které se p?išlo podívat kolem ?ty? tisíc lidí. O rok pozd?ji (1778) byl P. Antonín Brossmann slavnostn? jmenován rektorem a fará?em v Bílé Vod?. Rektor byl zvolen podle stanov jen na t?i roky. Díky spokojenosti s vedením koleje a farnosti mu byla funkce obnovena ješt? dvakrát. B?hem svého p?sobení byl uznáván za skv?lého a nadaného skladatele a teoretika, který díky hudb? pozvedl jméno a prestiž koleje. Byl zván na Patrocinium (pojmenování ur?ité budovy kostela, kláštera, nemocnice atd. po ur?itém sv?tci) do Javorníka. Složil skladbu pro hrab?te Salma, který tím byl velmi nadšen, p?estože vnímal piaristy jako finan?ní b?ím?. Získal uznání lidí, ale nebylo to jen díky jeho hudebnímu talentu, který neustále rozvíjel, ale také díky jeho pedagogickým a hlavn? lidským vlastnostem a schopnostem. Funkce rektora se ujímá na po?átku Prusko-rakouské války. Pruští d?stojníci se v obsazeném Javorníku z?ejm? snažili navázat na hudební tradici a uspo?ádali zde n?kolik hudebních kolegií. „Pozvali“ i Brossmanna, aby zde hrál na housle. Svou hrou získal náklonost velícího d?stojníka a uchránil kolej v Bílé Vod? a také obec od dalších represálií, nebo? Prušáci n?kolikrát v Bílé Vod? požadovali vysoké výpalné. Ješt? jednou musel využít „pohostinství“ Prušák?, poté co byl odvle?en do Frankensteinu (Z?bkowice ?l?skie), kde byl p?t dn? internován. 
     Na vlastní žádost byl Brossmann p?eložen do P?íboru. P?ed svým odchodem zanechal v kronice napsanou omluvu za všechny chyby, které ud?lal b?hem devíti let svého p?sobení. Dne 16. zá?í 1798 ve v?ku 67 let zem?el.
     P. Antonín Brossmann si v Bílé Vod? vychoval spoustu vynikajících žák?, o kterých však anály ml?í. Dochoval se alespo? záznam Brossmannova žáka Gottfrieda Riegra, rodáka z Opavice (1764–1855), který vypráv?l, že Brossmann nejrad?ji sedával na zemi na zahrad? piaristické koleje a komponoval. Je považován za p?edstavitele epochy vrcholného baroka, ve svém pozdním díle s p?íklonem k novému stylu klasiky. Zajímavé je v jeho díle použití dvou viol. Toto se projevilo v monumentální chrámové skladb? plné melancholie a harmonických zvláštností, a to „Mši a moll“, jejíž notový materiál byl nalezen na k?ru kostela sv. Mo?ice v Krom??íži. Koncertní provedení této skladby prokázalo Brossmannovu výjime?nost. Jeho díla vyžadují velkou hrá?skou dovednost. To vše sv?d?í o vysoké hudební úrovni ?ádu, co se týká hudební praxe.
     V roce 1937 byla v diserta?ní práci ?en?slava Gardavského tvorba Antonína Brossmanna podcen?na. K rehabilitaci jeho jména došlo až tehdy, kdy se na barokní hudbu za?alo hled?t jinýma o?ima. Brossmann se jeví jako nejvýrazn?jší skladatelská osobnost v ?eském hudebním sv?t? 18. století, jeho dílo ?ítá p?es 100 skladeb jak z oblasti církevní, tak i sv?tské hudby.
V nekrologu je zmín?no 50 mší, 660 ofertorií na všechny ned?le a svátky, 9 responsorií ke smute?ním mším ve velikono?ním týdnu, litanie, Stationes Theophoricae, Salve Regina a dv? sepolcri. Jeho oratorium Tageszeiten (Denní doby) na text n?meckého básníka Justa Friedricha Wilhelma Zachariae (1726–1777) a kantáta Zur Zeit des Türkenkrieges (V dob? války s Turky, 1790) se nezachovaly. 
     Mimo komponování se P. Antonín Brossmann také v?noval hudební teorii a psal hudebn? teoretické traktáty: De methodo instituendi in cantu, De directione musicae, De regulis Compositionis, Anleitung zu allen Instrumenten (Návod ke všem nástroj?m) a Zeichnungen der Instrumente (Vyobrazení nástroj?).

Miroslava Kocián Špaková a Miroslav Kocián

Text vznikl s využitím diserta?ních prací paní Zuzany Ronck „Hudební archiv farního ú?adu v Bílé Vod? (Weisswasser)“ a Tomáše Hanzlíka „Hudba piaristických skladatel? na Morav? a ve Slezsku v 17. a 18. století“

CZECH ENSEMBLE BAROQUE, ansámbl, zabývající se stylovou interpretací d?l starších slohových období v autentické interpretaci na dobové nástroje založil dirigent Roman Válek roku 1998. Soubor má t?i složky: orchestr, vokální ansámbl a sólisty. Dramaturgie t?lesa zasahuje do všech žánr? zejména baroka a klasicismu. ?leny jsou profesionální instrumentalisté a zp?váci z ?eské republiky, Slovenska, Ma?arska, Polska a N?mecka. Šéfdirigentem t?lesa je Roman Válek, funkci koncertního mistra zastává Peter Zají?ek a Elen Machová, vedoucím vokálního ansámblu je Tereza Válková. Mezi kooperující um?lce pat?í: Adam Plachetka, Jean-Francois Lombard, Markéta Cukrová, Jaroslav B?ezina, Marie Fajtová, Joel Frederiksen, Ludmila Peterková, Barbara Maria Willi, Monika Knoblochová, Marek Štryncl aj. Z interpret? jiných žánr? je to houslista Pavel Šporcl nebo zp?vák Vojt?ch Dyk. Dramaturgii t?lesa tvo?í kantáty, opery, koncerty a symfonie p?evážn? z období baroka a klasicismu. Od zá?í 2012 realizuje ansámbl sv?j vlastní velký abonentní cyklus staré hudby BACHA NA MOZARTA! v brn?nském Besedním dom?, který je první svého druhu na Morav?. Soubor je reziden?ním ansámblem Hudebního festivalu Znojmo, kde uvedl ?adu ?eských i sv?tových operních premiér, komorních i kantátových koncert?, za n?ž je vysoce hodnocen odbornou kritikou, v?etn? 3 nominací na cenu Thálie. Soubor je zván na prestižní festivaly (Smetanova Litomyšl, Janá?k?v Máj, Mitte Europa, Dni starej hudby Bratislava, Muzika Baltycka Gda?sk, Koncertní cyklus FOK, Velikono?ní festival duchovní hudby Brno, Musica Holešov aj.) a od roku 2006 spolupo?ádá T?ebí?ský operní festival. Od roku 2003 organizuje Czech Ensemble Baroque vlastní hudební workshop Letní škola barokní hudby (na zámku Holešov), který je ur?en mladým hudebním profesionál?m v oboru stará hudba.
     Soubor intenzivn? spolupracuje s ?eskou televizí a rozhlasem na záznamech dramaturgicky objevných titul? (Rameau: Platée, Myslive?ek: Montezuma – 1. sv?tová nahrávka, Lully: Te Deum). Soubor nato?il n?kolik projekt? pro nejvýznamn?jší evropský rozhlas WDR a NDR (DE), pravideln? natá?í pro EBU (Evropská vysílací unie). V posledních letech spolupracuje i na filmových produkcích: Margerite (2016), Interlude in Prague (2017), Maria Theresia (2017). 
     Úsp?šné CD souboru „Händel Oratorio Arias“ s barytonistou Adamem Plachetkou, sólistou Metropolitní opery New York, bylo velmi kladn? ocen?no naší i zahrani?ní kritikou, stejn?, jako turné Molieri (Mozart a Salieri). Soubor si vyty?il jako sv?j dlouhodobý um?lecký cíl objevení a restauraci díla významného ?eského rodáka F. X. Richtera. Dosud nato?il ve sv?tové premié?e pro firmu Supraphon Requiem Es dur, pašijové oratorium Deposizione dalla croce, Te Deum a hobojový koncert. V každém následujícím roce vydá soubor další titul. V roce 2018–19 chystá velký operní projekt s Andreasem Schollem.

ROMAN VÁLEK, úsp?šný ?eský dirigent, který se specializuje na velké vokáln?-instrumentální tituly. Je zakladatelem a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace. Jeho um?leckým krédem je dostat na ?eská pódia st?žejní díla renesan?ní, barokní a klasicistní literatury v dobové interpretaci.
Je šéfdirigentem operní stagiony Hudebního festivalu Znojmo, zakladatelem Letní školy barokní hudby, zam??ené na oratoria 18. století a T?ebí?ského operního festivalu. V oblasti autentické interpretace pracoval jako dirigent s orchestry Musica Aeterna Bratislava, Musica Florea, Solamente Naturali Bratislava a významnými sólisty z tohoto oboru: M. Kožená, R. Tyson, G. Farkas, D. James, A. Plachetka, B. M. Willi, F. Brüggen, A. di Marchi, J. Griffith, M. Brown, Ch. Genz, J. F. Lombard, A. Mykolajczik, J. Frederiksen, M. Knoblochová, P. Zají?ek, M. Štryncl, L. Peterková a mnozí další.
     Od roku 2005 uvedl ?adu ?eských premiér významných operních d?l: A. Vivaldi - Dorilla in Tempe, H. Purcell - King Arthur, J. Myslive?ek – Montezuma, J. P. Rameau – Platée aj. V sou?asnosti se zabývá p?edevším rekonstrukcí díla F. X. Richtera.
     O velké ší?i repertoáru Roman Válka sv?d?í i spolupráce s dalšími významnými soudobými t?lesy. S orchestry: Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Janá?-kova filharmonie ostrava, Komorní orchestr FOK, Filharmonie Bohuslava Martin? Zlín a dalšími; s operními domy: Opera Národního divadla v Praze, Národní divadlo Moravskoslezské Ostrava aj., se sbory: Pražský filharmonický sbor, Pražský komorní sbor, Ars Brunensis Chorus, Brn?nský akademický sbor, Madrigal quintet Brno aj. Jako sbormistr spolupracoval do roku 2000 s významnými dirigenty, jako G. Rožd?stv?nský, J. B?lohlávek, G. Albrecht, G. Delogu, 
N. Moldoveanu aj. Je zván na významné hudbní festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janá?k?v Máj, Europäische Kirche musik Schwäbish Gmünd (D), NDR Musik festival Hamburg (D), WDR Musik festival (D),Festival Radovljica (SLO).
     Po?ídil nahrávky pro WDR, NDR, Radio France, ?eský Rozhlas, ?eská televize a tém?? 30 CD titul? pro Pickwick Allegro London, Marimba Classic DE, Supraphon, Panton a další. Získal ?adu ocen?ní, mj. Cena A. Radoka za realizaci melodramu Z. Fibicha Smrt Hippodamie, Cena ?asopisu Diapason za nahrávku kompletních madrigal? B. Martin?.

CZECH ENSEMBLE BAROQUE
Dirigent: Roman Válek

Barokní housle: Elen Machová, Peter Zají?ek
Barokní violoncello: Petr Mašla?
Kontrabas: Ján Prievozník
Varhanní pozitiv: Marek ?ermák
Klariny : Karel M?uk, Josef Sadílek
Timpány: Emil Machain

Soprán: Romana Kružíková, Tereza Válková
Alt: Lucie Karafiátová, Martin Ptá?ek
Tenor: Lukáš Hacek, Jakub Kubín
Bas: Václav Je?ábek, Ji?í Miroslav Procházka

Soli:
Romana Kružíková
Lucie Karafiátová
Martin Ptá?ek
Lukáš Hacek
Jakub Kubín
Ji?í Miroslav Procházka

Koncertní mistr: Peter Zají?ek
Sbormistr: Tereza Válková

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net