VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Johann Sebastian Bach
Invence a sinfonie, Duetta, BWV 772-805 

 

F10076   [8595017407628]   vyšlo 5/1997

Inventions & Sinfonias, Duets - Jaroslav T?ma 71:06
1.
Inventio I - C major 1:31
2.
Inventio II - C minor 1:45
3.
Inventio III - D major 1:22
4.
Inventio IV - D minor 1:00
5.
Inventio V - E flat major 2:52
6.
Inventio VI - E major 5:57
7.
Inventio VII - E minor 1:27
8.
Inventio VIII - F major 1:05
9.
Inventio IX - F minor 2:16
10.
Inventio X - G major 1:12
11.
Inventio XI - G minor 1:51
12.
Inventio XII - A major 1:34
13.
Inventio XIII - A minor 1:34
14.
Inventio XIV - B flat major 1:41
15.
Inventio XV - B minor 1:49
16.
Sinfonia I - C major 1:33
17.
Sinfonia II - C minor 2:08
18.
Sinfonia III - D major 1:23
19.
Sinfonia IV - D minor 1:57
20.
Sinfonia V - E flat major 2:00
21.
Sinfonia VI - E major 2:12
22.
Sinfonia VII - E minor 2:45
23.
Sinfonia VIII - F major 1:24
24.
Sinfonia IX - F minor 3:10
25.
Sinfonia X - G major 1:21
26.
Sinfonia XI - G minor 2:00
27.
Sinfonia XII - A major 1:43
28.
Sinfonia XIII - A minor 1:47
29.
Sinfonia XIV - B flat major 1:59
30.
Sinfonia XV -B minor 1:41
31.
Duetto I - E minor 2:25
32.
Duetto II - F major 4:25
33.
Duetto III - G major 2:59
34.
Duetto IV - A minor 2:52

Jaroslav T?ma - klavichord od J. Ch. G. Schiedmayera (1789) ze sbírky žateckého regionálního muzea restauroval František Vyhnálek (Hovor?ovice, 1996)
rozsah nástroje: F1 - f3, lad?ní: Kirnberger III, a = 415 Hz

V?tšina klavírních za?áte?ník? prochází údobím, kdy je svými pedagogy nucena studovat Invence a Sinfonie Johanna Sebastiana Bacha. Celými generacemi adept? klavírního um?ní jsou tyto drobné Bachovy skladby chápány p?evážn? jako instruktivní dílka, kterým pouze zasv?cení p?ikládali i vyšší kompozi?ní ambice. Jist? se jedná o vynikající školu polyfonního myšlení, prost?edek k získávání vzájemné nezávislosti rukou a hbitosti prst?, nicmén? jako vždy u Bacha, zdá se mi i zde, že vyšší um?lecké cíle stojí oné prakti?nosti jejich pedagogického využití op?t velmi výrazn? nad?azeny, podobn? jako u preludií a fug Dob?e temperovaného klavíru.
     Moderní koncertní klavír má však se sv?tem Bachovým zvukov? dost málo co spole?ného. Slovo klavír v p?ípad? hudby J. S. Bacha znamená pouze, že skladatel p?edpokládá užití n?kterého z nástroj?, které mají klávesnici. M?že se jednat o varhany, cembalo, klavichord ?i dle nejnov?jších poznatk? i o pianoforte neboli kladívkový klavír, s nímž se Bach z?ejm? seznámil prost?ednictvím Gottfrieda Silbermanna, známého stavitele varhan a dalších klávesových nástroj?. Chceme-li interpretovat Invence a Sinfonie ?i podobná Bachova díla skladatelovu zám?ru z hlediska dobové praxe co nejv?rn?ji, jeví se býti využití klavichordu zvlášt? náležitým. Klavichord kraloval v pr?b?hu staletí jakožto nástroj mimo?ádn? vhodný práv? k výuce hudebních za?áte?ník? i pokro?ilých. Byl stavebn? nejjednodušší a tím i nejlevn?jší, nevyžadoval žádnou zvláštní údržbu. Byl tak daleko snáze dostupný než cembalo, natož varhany, které navíc vzhledem ke svému umíst?ní v kostelích neumož?ovaly pohodlné využití v zimním období. Krom? toho se u varhan musely šlapat m?chy.
     Svého pradávného p?vodce má klavichord v Pythagorov? monochordu, který m?l ovšem jen jednu strunu a sloužil akustickým m??ením. Teprve ve st?edov?ku byly struny zmnoženy a nástroj byl opat?en klávesnicí tehdy už známou z varhan. Dnešní renesance klavichordové hry p?ispívá k odhalování mnohých tajemství dobové interpretace. Na rozdíl od cembala ?i varhan, ale podobn? jako u dnešního klavíru, m?žeme totiž na klavichordu ovlivnit úhozem prst? sílu tón? ?i hudební frázi crescendovat nebo diminuendovat, event. i souzvuky a akordy horizontáln? dynamicky diferencovat. Oproti klavíru m?žeme navíc na klavichordu ješt? i jemn? vibrovat. Chv?ní tón?, p?ípadn? dola?ování souzvuk? prsty není možné u žádného jiného klávesového nástroje. Zkušenost, kterou všichni hudebníci pro zmín?né jeho vlastnosti u klavichordu d?íve získávali, se nutn? musela zúro?ovat i v jejich dalším profesionálním život?, proto nám naše nyn?jší zkušenost pomáhá osv?tlovat i obecn?ji platné jemné stylové nuance historických interpretací, nebo? hudební výrazové principy, které bylo možné uplat?ovat na jednom nástroji, byly jist? p?enosné nap?. do ansámblové hry, pop?. do vokálního projevu.
     Nazna?ená plejáda p?edností klavichordu je dána nejjednodušší možnou konstrukcí jeho mechaniky. V pravém slova smyslu zde totiž žádná není. Pouze na opa?ném konci každé klávesy je nasazen svislý kovový plíšek, tangenta, která p?i stisku narazí na strunu a sou?asn? s rozechv?ním její jedné ?ásti sm??ující k pevné kobylce - umíst?né na rezonan?ní desce vpravo - zastupuje tato tangenta druhou kobylku. Struna se chv?je, dokud drží prst klávesu. Pak se tangenta vzdálí a celá struna je utlumena plst?ným výpletem na stran? jejího uchycení do korpusu po levé stran? nástroje. Prst m?že p?sobit zm?ny tlaku tangenty na struny v pr?b?hu jejich chv?ní, tím je dána míra vibráta a také potažmo i ?istota lad?ní souzvuku nebo akordu. Jemná páka klavichordové klávesy si vynucuje dokonalé a drobných odstín? plné ovládání kláves všemi hrá?ovými prsty. To je výhoda k nezaplacení. Nehled? na to, že hrá? svým pilným cvi?ením nikdy neobt?žuje své okolí. Klavichord totiž tém?? není slyšet.
     Proto doporu?uji i p?i poslechu našeho kompaktního disku takové nastavení hlasitosti Vašeho p?ístroje, kdy zvuk reproduktor? Vás bude pouze jemn? hladit. Teprve tehdy, kdy budete muset napínat uši, abyste v?bec n?co slyšeli, máte p?ed sebou p?íležitost vychutnat n?co, co ve sv?t? konzumace hudby skute?n? nemá obdoby. Samoz?ejm?, že takový zážitek si nelze dop?ávat jako kulisu p?i výkonu dalších ?inností. Je lépe vy?kat nap?. na pozdní ve?er, kdy lze nejlépe Bachovu hudbu soust?ed?n? vychutnat. Hrozí pak samoz?ejm? ur?ité riziko, že p?i tlumeném poslechu snadno usnete...
     ?ada klavichordových interpret? získává dnes koncertní zkušenosti, které dokazují, že i neuv??iteln? tichounká klavichordová hudební produkce dokáže publikum zaujmout, dokonce i v ploše celove?erních recitál?. Zvláštní je, že lidské uši se po chvíli vnímání skute?n? dokáží natolik p?izp?sobit, že za?nou rozlišovat i pom?rn? nevelké rozdíly ve zvuku jako výrazov? emotivní a esteticky ú?inné.
     Stejn? jako Invence a Sinfonie, které podle mého soudu tvo?í jednu rozlehlou kompozi?ní architekturu, jsou i Dueta ze T?etího dílu klavírních cvi?ení pojata autorem p?edevším jako filozofické mikrosv?ty. Tomu nahrává i tradovaná p?edstava, že Bach zamýšlel t?mito ?ty?mi, ne zrovna snadno pochopitelnými skladbami, hudebn? vyjád?it ?ty?i aristotelovské substance: Zemi, vzduch, vodu a ohe?.
     Naše nahrávka vznikla za sychravého podzimního po?así v kapli na hrad? Roštejn? u T?ešt?, který je neskute?nou, až p?ízra?nou enklávou ticha. Hradní kaple poskytuje dokonalé akustické prost?edí, její kamenné zdi podporují ozev alikvotních tón? v nejširším možném spektru.
Kdo neodolá a dop?eje si pro své pohodlí p?íliš hlasitý poslech nahrávky, bude z?ejm? rušen vedlejšími produkty zvuku nástroje, totiž "harašením" kláves a ob?asným zask?ípáním. Vzhledem k autenti?nosti užitého exemplá?e se tyto zvuky nedají beze zbytku eliminovat. Pouhé upadnutí špendlíku na kamennou podlahu by byl ostatn? mikrofon sejmul ješt? daleko siln?ji.
     Klavichord Johanna Christopha Georga Schiedmayera z roku 1789 byl identifikován na sklonku roku 1993 v Regionálním muzeu v Žatci Dr. Bohuslavem ?ížkem z Prahy, jehož diserta?ní práce Klavichordy v ?eských zemích (Národní museum - Museum ?eské hudby, Praha 1993) podává první ucelený p?ehled o klavichordech u nás. J. Ch. G. Schiedmayer (1740-1820) byl nejvýznamn?jším p?edstavitelem slavného n?meckého nástroja?ského rodu 18. století. Narodil se v Erlangenu, v?tšinu života pak pracoval v Neustadtu an der Aisch. Ve sv?t? je dochováno nejmén? osm identifikovaných exemplá?? jeho klavichord?, jeden z nich nap?. v Bostonu v USA. Vesm?s se jedná, stejn? jako u žateckého nástroje, o klavichordy volné, kdy každá tangenta obsluhuje jeden tón. Pro každý tón jsou na všech klavichordech napnuty vedle sebe dv? struny, na menších typech klavichord? - takzvaných vázaných - však vedle sebe dv? až t?i tr?ící tangenty využívají totožný pár strun.
     Za zvláštní zmínku stojí p?ípad dalšího Schiedmayerova klavichordu nacházejícího se v ?echách, který byl donedávna v majetku jedné venkovské farnosti. Sou?asný majitel jej vyhrál v parti?ce lízaného mariáše. K jeho cti slouží, že jej pak nechal odborn? zrestaurovat.
     Žatecký klavichord, který p?vodn? pochází z Podbo?an, byl také v žalostném stavu, zejména byl postižen ?adou pozd?jších necitlivých zásah?. P?íkladným zp?sobem jej zrestauroval v roce 1996 František Vyhnálek v Hovor?ovicích u Prahy.

Jaroslav T?ma

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net