VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

VÁCLAV TOMÁŠEK
Eklogy pro klavír


F10086    [8595017408625]     vydáno 4/1999

Jaroslav T?ma – fortepiano, podle originálu od Waltera Sohna (Víde?, c. 1805) postavil Paul McNulty (Divišov, 1998)

V.J.K.Tomášek - Eclogues 66:19
1.
Eclogue Op.35 - Allegro ma non troppo 5:23
2.
Eclogue Op.35 - Allegro con brio 5:09
3.
Eclogue Op.35 - Allegro 4:50
4.
Eclogue Op.35 - Allegretto 4:01
5.
Eclogue Op.35 - Presto 3:41
6.
Eclogue Op.35 - Allegro 3:59
7.
Eclogue Op.51 - Allegro moderato 5:25
8.
Eclogue Op.51 - Allegro vivace 7:18
9.
Eclogue Op.51 - Allegro 6:30
10.
Eclogue Op.51 - Allegretto 5:27
11.
Eclogue Op.51 - Allegro cantabile 7:30
12.
Eclogue Op.51 - Allegro risoluto 6:02

Mezi nejcharakteristi?t?jší osobnosti pražského hudebního života první poloviny 19. století pat?il bezesporu skladatel a hudební pedagog Václav Jan K?titel Tomášek. P?isp?lo k tomu nejen jeho obsáhlé a kvalitní skladatelské dílo, jeho pedagogické p?sobení, široké všeobecné vzd?lání, ale i jeho b?itký úsudek a kritický vztah k hudebnímu d?ní jeho doby. Ironicky byl nazýván "pražský hudební papež". Jeho pov?st vynikajícího hudebního znalce daleko p?esáhla ?eské zem?: p?i svých pražských návšt?vách neopomn?ly mu složit svou poklonu i takové osobnosti jako Paganini, Wagner a Berlioz.
     Tomášek se narodil 17. 4. 1774 ve Skut?i jako t?inácté dít? v rodin? tkalce a m?š?ana Jakuba Tomáška. První hudební základy (housle, zp?v) získal v Chrudimi u místního ?editele k?ru. Ve dvanácti letech se stal vokalistou u jihlavských minorit?, kde zárove? studoval hudební teorii a hru na varhany. V roce 1790 odešel do Prahy, kde dokon?il gymnázium a vystudoval práva. Zárove? na univerzit? studoval matematiku, historii a estetiku. Již od gymnaziálních let se cílev?dom? hudebn? vzd?lával jako autodidakt. Opat?il si starší i nové u?ebnice klavírní hry a skladby a neúnavn? na sob? pracoval tak, že již roku 1796 byl v Praze proslulý jako klavírní virtuóz. V roce 1806, kdy m?l za sebou ?adu úsp?šných skladeb, jej p?ijal jako hudebního vychovatele a skladatele hrab? Ji?í František Buquoy. Tomášek tak byl po 16 let existen?n? zajišt?n a m?l klid na práci. Na druhé stran? to m?lo i své nevýhody: kdyby byl nucen živit se nap?. jako cestující virtuóz, byl by získal celou ?adu nových podn?t?. V roce 1824 si Tomášek založil v Praze vlastní hudební ústav a ve výuce klavíru a skladby úsp?šn? konkuroval pražské konzervato?i a varhanické škole. Mezi jeho nejvýznamn?jší žáky pat?í Jan Václav Hugo Vo?íšek, Josef Dessauer a Alexandr Dreyschock. Tomášk?v život se uzav?el v Praze 3. 4. 1850.
     Jako skladatel zasáhl Tomášek do všech oblastí od písní p?es komorní a orchestrální díla ke kompozicím sborovým, kantátovým, operním i duchovním. Stylov? vyšel z klasicismu Haydnova a Mozartova a byl ovlivn?n též Beethovenem (jeho i Haydna osobn? navštívil). A?koliv celý život zastával spíše konzervativní estetické názory, ve své vlastní skladatelské praxi záhy dosp?l až k jasným názvuk?m romantismu. Nejvýrazn?ji se to projevilo v jeho pís?ové a zejména klavírní tvorb?. Na za?átku své dráhy složil ?adu klavírních sonát a variací, pozd?ji však dosp?l k p?esv?d?ení, že t?mto oblíbeným kompozi?ním formám hrozí nebezpe?í ur?ité manýry. A tak za?al psát v roce 1806 drobné lyrické klavírní skladby. Aby je už v titulu odlišil od pastorálních klavírních skladeb 18. století, vybral pro n? ozna?ení z antického básnického názvosloví: eklogy, rapsodie, dithyramby. V pr?b?hu let se jejich rozsah zv?tšoval a klavírní technika komplikovala. Eklogy z?stávaly nejblíže p?vodní idylické pastorální nálad?, rapsodie a dithyramby p?inášely energi?t?jší, dramati?t?jší pasáže.
     Tomášek napsal celkem 7 sešit? eklog v letech 1806 - 1823 (op. 35, 39, 47, 51, 63, 66, 83). Všechny krátce po svém vzniku našly nakladatele, v?tšinou v zahrani?í. Jednotlivé sešity se od sebe liší jak hudebním obsahem tak technickou náro?ností. Eklogy Op. 35 (vyšly 1807) p?inášejí drobnokresby idylického, veselého charakteru , kde jako by v pozadí stál i instruktivní z?etel (etudový charakter n?kterých pasáží však nikde není samoú?elný, vždy je sou?ástí emotivního celku). Eklogy op. 51 (vznikly 1815, vyšly 1818) jsou rozsáhlejší, technicky náro?n?jší a náladov? diferencovan?jší. Oba sešity Eklog v naší nahrávce ovšem vykazují ?adu rys?, které jsou spole?né i ostatním Tomáškovým skladbám toho názvu. Mají t?ídílný p?dorys ABA: ?ást B je bu? pokra?ováním A, nebo p?ináší novou myšlenku obdobné nálady a odlišné sazby, p?ípadn? prudký kontrast nálady i sazby (nap?. op. 51, ?. 2). K romantismu sm??ující prvky jsou v nich jasn? patrné. K nim pat?í obliba struktur ryze zvukové povahy (už nap?. v op. 35, ?. 1), b?huté, harmonicky opalizující pasáže, drobnokresba spo?ívající v jemných prom?nách drobných plošek, použití pastorálních element? (nap?. prázdné oktávy a kvinty v op. 35, ?. 2), za?len?ní melodických a rytmických prvk? lidové hudby (nap?. hra tercií v op. 35, ?. 5 nebo v op. 51, ?. 4) i výrazných tane?ních motiv? (nap?. op. 35, ?. 4 ?ást A, op. 35, ?. 6 ?ást A).
     Velkou pé?i v?noval Tomášek klavírní stylizaci zp?vných pasáží. Užíval s oblibou zejména dva typy: pravá ruka p?ináší melodický hlas v oktávách, levá doprovází triolami, v nichž je obsažen ve ?tvr?ových hodnotách harmonii ur?ující bas. Nebo naopak sled triol v pravé ruce zvýraz?uje jednoduchý melodický hlas v téže ruce, který levá ruka doprovází harmonicky ur?ujícím partem ve v?tších notových hodnotách.
     To vše jsou nové nebo alespo? v novém kontextu použité prvky. Tomášek byl prvním skladatelem , který se v takovém rozsahu plných 40 let v?noval lyrickému klavírnímu kusu. Jeho význam vynikne, uv?domíme-li si, že vydal 6 sešit? t?chto skladeb ?adu let p?ed prvními Schubertovými Impromptu (1827) a 4 sešity p?ed Fieldovými Nokturny (1814).

Zde?ka Pilková

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net