Concertos & Sonatas - Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
19:44
1.
Concerto in F major - Allegro
6:39
2.
Concerto in F major - Andantino quasi allegretto
8:57
3.
Concerto in F major - Allegro assai
5:34
4.
Concertino in C major - Mezzo allegro
3:49
5.
Concertino in C major - Tempo di minuetto
2:19
6.
Concerto in G major - Non tanto allegro
8:15
7.
Concerto in G major - Andante
7:36
8.
Concerto in G major - Allegretto
4:32
9.
Sonata in C major - Allegro
8:28
10.
Sonata in C major - Andante con motto
4:46
11.
Sonata in C major - Allegro
4:24
12.
Sonata in G major - Allegro
6:58
13.
Sonata in G major - Andante con motto
2:59
14.
Sonata in G major - Allegro assai
4:25
Concerto in F major - Allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concerto in F major - Andantino quasi allegretto
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concerto in F major - Allegro assai
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concertino in C major - Mezzo allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concertino in C major - Tempo di minuetto
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concerto in G major - Non tanto allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concerto in G major - Andante
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Concerto in G major - Allegretto
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in C major - Allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in C major - Andante con motto
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in C major - Allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in G major - Allegro
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in G major - Andante con motto
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Sonata in G major - Allegro assai
autor:
Jiří Antonín Benda
interpret:
Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble
Edita Keglerová - cembalo
Hipocondria Ensemble
Jan Hádek - housle
Jiří Sycha - housle
Michal Dušek - viola
Ondřej Michal - violoncello
Michal Novák - kontrabas
Psal se rok 1706. Do světa hudby přibyly nové skladby (např. tisk první knihy slavných Pièces de Clavecin Jean-Philippa Rameaua), noví autoři (Giovanni Battista Martini a Baldassare Galuppi), svá poslední díla napsal Johann Pachelbel. Přesuneme-li se do středních Čech, právě zde se v květnu roku 1706 oženil tkadlec a vesnický muzikant Jan Jiří Benda s Dorotou Brixiovou ze známého hudebního rodu (v jeho linii najdeme skladatele Šimona se synem Františkem Xaverem). Málokdo asi tehdy tušil, že nový pár spolu založí další výraznou rodinu, v níž se bude kompoziční a interpretační umění předávat z generace na generaci.
Jedním z potomků této dvojice byl Jiří Antonín Benda (1722 – 1795). Narodil se ve Starých Benátkách, vzdělával se u piaristů v Kroměříži a jezuitů v Jičíně. Svůj talent mohl naplno rozvíjet až v Prusku, kam se českobratrská rodina Bendů přesunula v důsledku pobělohorských událostí. Nejednalo se však o krok do neznáma, protože zde už několik let úspěšně působil Jiřího starší bratr František. Dvacetiletý Jiří Antonín byl přijat do Královské pruské dvorní kapely v Berlíně na pozici 2. houslisty, byl též zdatným hobojistou a cembalistou. Posledně jmenovanému nástroji kraloval v orchestru Carl Philipp Emanuel Bach, s nímž se Benda spřátelil a udržoval kontakt i později. Roku 1750 se Jiří Antonín stal dvorním kapelníkem u durynského vévody Friedricha III. v Gotě. Můžeme se domnívat, že zvítězil v konkurzu nad dvorním skladatelem Johannem Friedrichem Agricolou nejen díky svým dovednostem, ale snad i díky značné přízni u dvora a Františkovým konexím… V novém působišti komponoval Benda zpočátku pouze instrumentální a chrámovou hudbu, neboť stálá operní scéna zde začala fungovat až v roce 1774. Teprve poté vznikly v Gotě čtyři singspiely a slavné melodramy (Ariadne auf Naxos a Medea). Po téměř třiceti letech služby Jiří Antonín dobrovolně na svůj post (Kapelldirector) rezignoval a následující dva roky se marně pokoušel získat si nové místo. Nakonec se vrátil zpět do Gothy, žil v ústraní a věnoval se vydávání svých děl. Mezi jeho další opusy patří mj. 30 symfonií, cembalové a houslové koncerty, posledním dílem se stala kantáta Benda Klagen pro soprán a orchestr.
S cembalovými skladbami Jiřího Antonína Bendy navštívíme díky této nahrávce jak koncertní pódium, tak měšťanskou domácnost, tedy svět profesionálních i amatérských hudebníků. Do první skupiny patří bezesporu třívěté Koncerty F dur a G dur. Vznikaly pravděpodobně v 80. letech 18. století a podle značné náročnosti sólového partu se lze domnívat, že je skladatel psal pro sebe. Doprovod zde tvoří smyčcové kvarteto – stejně jako v ostatních Bendových cembalových koncertech –, obohacené na tomto snímku v souladu s dobovou praxí o kontrabas.
Kromě sólového koncertu se ve druhé polovině 18. století nebývalým způsobem rozšířilo také amatérské muzicírování, o čemž svědčí popularita instruktážních skladeb a provozovacích příruček. Nejpoužívanějšími se staly manuály Carla Philippa Emanuela Bacha (klávesové nástroje), Leopolda Mozarta (housle), Johanna Joachima Quantze (flétna) a Johanna Friedricha Agricoly (zpěv). Hudbu, většinou komorního obsazení, provozoval nejen pán domu se svou rodinou, ale i přizvaní přátelé, mezi něž patřili často profesionální muzikanti. Domácí koncerty tak mnohdy měly vysokou uměleckou úroveň a hostitelům stoupala společenská prestiž. Na nový trend pružně zareagovala řada skladatelů, mezi nimi též Jiří Antonín Benda. Krátce po odchodu z gothského dvora začala vycházet jeho šestidílná sbírka Sammlung vermischter Clavier- und Gesangstücke für geübte und ungeübte Spieler (Sbírka smíšených klavírních a zpěvních skladeb pro zkušené a nezkušené hráče). K jejímu napsání skladatele pravděpodobně inspirovala sbírka klávesových sonát Carla Philippa Emanuela Bacha, jejíž první díl vyšel s velkým úspěchem roku 1779 v Lipsku a která byla určena „všem znalcům a amatérům“ (Clavier-Sonaten für Kenner und Liebhaber). Bendova sbírka začala vycházet o rok později a ihned se stala bestsellerem. Ještě před vydáním prvního svazku bylo objednáno 2400 exemplářů. Mezi předplatiteli byli mj. Mozartové otec i syn či skladatel Johann Friedrich Reichardt (12 kopií), výtisky putovaly do německých měst, Vídně, Rigy, dokonce až do Astrachaňské oblasti. Jen stěží bychom tehdy hledali na německém území domácnost, kde by tato sbírka chyběla. Ostatně v předmluvě k 1. dílu její autor uvedl, že se pokusil napsat pro každého něco a doporučoval, ať si každý vybere jen to, co se mu zalíbí. Hudbymilovným amatérům se nabízely brilantní jednověté sonatiny či náročnější sofistikované sonáty, další svazky rozšířil Benda o vokální kompozice a roku 1788 bylo dílo kompletní. Za zmínku stojí, že mezi autory zhudebněných textů najdeme Gottholda Ephraima Lessinga a Christiana Felixe Weißeho, jehož báseň Ich war bei Chloen ganz allein zhudebnil později také Ludwig van Beethoven (Der Kuß, op. 128). Sonáty G dur a C dur (1. a 3. díl sbírky, dobový tisk uložen v archivu Pražské konzervatoře) jsou vzhledem k jejich komornějšímu charakteru nahrány v doprovodu smyčcového kvarteta, stejně tak hravé dvouvěté Concertino C dur (rukopis uložen ve Statsbiblioteket Aarhus v Dánsku).
V Bendových cembalových skladbách uslyšíme prvky klasicismu i severoněmecké hudební estetiky Empfindsamkeit (citovost, vnímavost), jež byla podrobně popsána jejím hlavním představitelem Carlem Philippem Emanuelem Bachem. V duchu tohoto stylu bylo nutné, aby se hudebník dokázal vcítit do všech afektů, které chce vzbudit, aby sám byl dojat, chce-li dojmout. Snad na tomto snímku „zahlédneme“ i odlesk Bendovy osobnosti, umělce, jehož ovlivnily myšlenky osvícenství a hnutí Sturm und Drang, impulzivního muže, o němž se tradoval smysl pro humor, hluboká schopnost empatie a roztomilá roztržitost…
.jpg)
Edita Keglerová - cembalo
