VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Johann Sebastian Bach / Jaroslav T?ma
Great Organ Works

 

F10205   [8595017420528]   vyšlo 5/2014 

CD1 CD2 CD3

Toccata a fuga d moll BWV 565
Preludium a fuga d moll BWV 539
Preludium a fuga D dur BWV 532
Preludium a fuga h moll BWV 544
Fantasie a fuga g moll BWV 542
Preludium a fuga c moll BWV 546

Preludium a moll BWV 569
Preludium a fuga E dur BWV 566
Preludium a fuga A dur BWV 536
Preludium a fuga C dur BWV 547
Preludium a fuga a moll BWV 543
Preludium a fuga e moll BWV 548
Preludium a fuga G dur BWV 541

Preludium a fuga Es dur BWV 552
Fuga g moll BWV 578
Preludium a fuga C dur BWV 545
Passacaglia c moll BWV 582
Toccata, adagio a fuga C dur BWV 564
Toccata a fuga d moll Dórická BWV 538

Great Organ Works Disc 1- Jaroslav T?ma 73:43
1.
Toccata BWV 565 3:02
2.
Fuga BWV 565 6:52
3.
Preludium BWV 539 2:42
4.
Fuga BWV 539 6:50
5.
Preludium BWV 532 5:13
6.
Fuga BWV 532 6:45
7.
Preludium BWV 544 7:24
8.
Fuga BWV 544 6:43
9.
Fantasia BWV 542 6:38
10.
Fuga BWV 542 7:09
11.
Preludium BWV 546 7:30
12.
Fuga BWV 546 6:08

Great Organ Works Disc 2- Jaroslav T?ma 74:15
1.
Preludium BWV 569 5:04
2.
Toccata BWV 566 2:21
3.
Fuga BWV 566 5:06
4.
Recitativ BWV 566 0:53
5.
Fuga BWV 566 3:37
6.
Preludium BWV 536 2:35
7.
Fuga BWV 536 5:51
8.
Preludium BWV 547 5:35
9.
Fuga BWV 547 5:49
10.
Preludium BWV 543 3:45
11.
Fuga BWV 543 7:14
12.
Preludium BWV 548 7:54
13.
Fuga BWV 548 8:56
14.
Preludium BWV 541 3:36
15.
Fuga BWV 541 5:11

Great Organ Works Disc 3- Jaroslav T?ma 79:02
1.
Preludium BWV 552 10:15
2.
Fuga BWV 552 7:14
3.
Fuga BWV 578 5:10
4.
Preludium BWV 545 2:59
5.
Fuga BWV 545 5:05
6.
Passacaglia BWV 582 9:11
7.
Fuga BWV 582 6:09
8.
Toccata BWV 564 6:34
9.
Adagio BWV 564 5:02
10.
Fuga BWV 564 5:22
11.
Toccata BWV 538 6:32
12.
Fuga BWV 538 8:44

Varhany do kostela sv. Petra v n?meckém Bruchsalu postavil v roce 2004 Vladimír Šlajch

Dispozice nástroje:

I  Hauptwerk C -d´´´
1     Bourdon 16´
        (od c/ab c)
2     Principal 8´
3     Portunal 8´
4     Gamba 8´
5     Bifara 8´
6     Octava 4´
7     Violeta 4´
8     Quinta 3´
9     Superoctava 2´
10     Quinta minor 1 1/3´
11     Mixtura III
12     Cimbal III
13     Trompete 8´

II  Positiv C-d´´´
14     Copula major 8´
15     Quintatön 8´
16     Principal 4´
17     Flauta minor 4´
18     Fugara 4´
19     Nassat 3´
20     Octava 2´
21     Sesquialtera II
22     Mixtura III
23     Vox humana 8´

        Tremulant

Pedal C – ?
24     Subbaß 16’
25     Octavbaß 8’
26     Principalbaß 8’
27     Superoctavbaß 4’
28     Quintbaß 6’
29     Posaune 16’
30     Trompete 8’


Spojka hlavní stroj – pedál
Koppel HW – P (PK)

Manuálová spojka 
Manualschiebekoppel (MK)

Jsi ?lov?kem mnoha hudebních tvá?í. Pro? t? fascinují klávesové nástroje v celé té ší?i, jakou p?edstavují varhany, cembalo, klavichord ?i pianoforte?
Protože si s nimi vysta?ím sám. I komorní hudb? se v?nuji rád, ale jako sólista nejsem závislý na schopnostech ?i názorech dalších muzikant?. Umím se sice p?izp?sobit, ale ?asto nerad. Ne každý je totiž ochoten v takové mí?e experimentovat, jak to mám rád. 

A který z t?ch klávesových nástroj? máš nejrad?ji?
Opravdu se nedovedu rozhodnout. Když jsem byl malý, tak jsem byl nejvíce okouzlen varhanami. Nyní nacházím mnoho krásného na každém nástroji. Nejvíce m? baví hledat zp?soby, jak ztvár?ovat hudbu co nejrozmanit?ji.

Má v?bec smysl nahrávat varhanního Bacha už po stopadesáté? Pro? ses k tomu odhodlal? 
V ur?itém smyslu hlavn? kv?li sob?. Mám k Bachov? hudb? velmi niterný a celkem vyhran?ný vztah. Bylo o n?m napsáno mnoho knih, dodnes se rojí okolo jeho tvorby spousta n?kdy snad až bizarních teorií. Každá generace interpret? si k n?mu hledá sv?j vlastní p?ístup. Hra na hudební nástroj v reálném ?ase je však n?co prchavého, závislého na podmínkách konkrétního okamžiku, zárove? ovšem daného v?domostmi, zkušenostmi, prožitky a city. Ideální tvar interpretace nám zpravidla v jednotlivostech, n?kdy i v celku uniká a jeví se být znovu a znovu nedosažitelným. Proto, když se ?lov?ku zdá, že se už kone?n? blíží k jakýmsi jeho jasn?jším obrys?m, pokouší se jej vší silou uchopit a t?eba nechat zaznamenat. I když ví, že mnoho pozoruhodných nahrávek dávno existuje. N?které lidi t?eba ta moje nahrávka p?ekvapí a pot?ší.

P?esto, m?l jsi n?jaký konkrétn?jší zám?r? T?eba definovat ur?itá objevná ?ešení, která by se v n??em odlišovala od jiných interpretací? Týká se to i výb?ru a ?azení skladeb na CD?
Znám z poslechu ?adu interpretací, ale nijak jsem je p?ed svým nahráváním nezkoumal. Všímám si ovšem obecn? dost p?ebujelé snahy v?tšiny interpret? o co nejbezchybn?jší a zárove? o co historicky nejpou?en?jší interpretaci ?ehokoli. Za touto snahou se ale ?asto ztrácí cíl, ?lov?k, jemuž je naše konání ur?eno, totiž poslucha?. Mne tolik nezajímá, zda d?lám všechno absolutn? „správn?“, spíše se starám o to, jak moje hraní p?sobí. Zda je srozumitelné, dostate?n? obsažné a výrazné. Mám samoz?ejm? na z?eteli poslucha?e nalad?ného na ur?itou vlnu, schopného vnímat. I proto jsou skladby na t?ech mých CD se?azeny tak, jak bych je eventueln? hrál t?eba na t?ech recitálech. Nejde mi tedy o antologii, ale o možnost poslouchat Bachovy skladby jako p?i koncertním provedení. Z téhož d?vodu nezneužívám sou?asné možnosti dodate?ného zpracování záznamu v mí?e dnes b?žné. Snímky sice nejsou nahrány ?ist? live zp?sobem, ale st?ih? je v nich pramálo. 

Varhanního Bacha vydáváme natruc setrvale klesajícím prodej?m CD...
Každý zájemce najde na internetu za pár vte?in kteroukoli Bachovu skladbu ve škále od obdivuhodných interpretací po naprostý škvár. Pokud narazí jen na informaci o nahrávce a nikoli na nahrávku samotnou, m?že si ji i tak v?tšinou objednat a koupit. Jenže dnes je neobvyklé a výjime?né p?i kliknutí t?eba na youtube z?stat jen tak sed?t, neklikat hned na jinou nahrávku a oby?ejn? se do té jedné zaposlouchat. 

Nevede k tomu klikání i zatím nízká technická kvalita nahrávek na youtube?
Sou?asný problém kvality zvuku podle mne není podstatný. Rychlost a kapacita p?enosu dat se dá zvýšit snadno, kvalita nahrávek ve vysokém rozlišení a t?eba i v prostorových formátech bude touto formou jist? také dostupná. Ne t?eba na youtube už práv? zítra, ale ur?it? brzy. Pokud tedy lidé budou chtít.

Pro? by necht?li?
No, všichni hlavn? klikají, protože k tomu možnosti internetu svádí. Vše je útržkovité. Zblázn?ných „hifist?“, vyznávajících jen extrémn? dobrý zvuk a snažících se užít si jej, je hrstka. Trendy diktuje „konzumující“ v?tšina. A ta vyžaduje komprimované formáty, protože cílem se stalo digitální „hra?i?kování“, nikoli um?lecký zážitek. Mít co nejvíce muziky na co nejmenším nosi?i, mít možnost p?eskakovat sem a tam. A hlavn? jsou žádoucí obrázky, nejlépe pohyblivé. Což je varhanní hudb? bytostn? cizí. Ta se hraje na k?ru, zní v prostoru a nejlépe ji vnímám, když mám zav?ené o?i. Navzdory všem veskrze povrchním trend?m si myslím, že má smysl nahrávat Bacha na CD i dnes, protože technické možnosti záznamu jsou skv?lé. T?eba bude v budoucnu zase více lidí bažících po niterných zážitcích a dokonalém zvuku. 

Ur?it? jsi tedy nep?ítelem obrazového p?enosu koncertujícího varhaníka dol? do kostela na plátno?
To ne, protože ?ad? lidí pomáhá pochopit hudbu, když varhaníka p?i hraní vidí. Až získají základní vhled, možná i o?i zav?ou, aby je vizuální dojem nerušil p?i soust?ed?ní. 

Dalo by se ?íct, že zav?ené o?i nás u?í lépe poslouchat?
Zav?ené, nebo otev?ené, podstatné je ono poslouchání. Varhanní hudba je dost t?žká, to ?íká i ?ada hudebník?, kte?í jinak problémy s vnímáním ušima nemají.

Nem?li by interpreti hledat a nacházet více zp?sob?, jak lidem varhany p?iblížit?
Já vím. Vynést varhany z kostela, samplovat jejich zvuky a p?enést je do tepla obývák?. A hlavn? hrát repertoár, který lidi pobaví a dá jim odpo?inout. Nebo spojovat varhanní koncerty se sv?telnou show, prezentací vín, s populární hudbou, hrát transkripce známých d?l, atd. To všechno se dávno d?je a byl jsem toho n?kdy i sám ú?asten. V?bec nic nechci p?edem zatracovat, i když zatím nap?. v?tšina pokus? o dokonalé samplování ?i o spojování píš?al s um?lými zvuky nedopadla dob?e. Já vidím ostatn? hlavní problém p?ímo v obvyklé h?e na varhany, v její ?asto ne zcela dobré kvalit?.

V?tšina poslucha?? v??í, že záleží hlavn? na kvalit? nástroj?....
Protože se myln? domnívají, že u varhan hudebník sám nic neovlivní. Od ostatních instrumentalist? a také zp?vák? se naše situace velmi liší. Skoro všichni si vozí nebo nosí sv?j nástroj sebou. A jsou s ním sžití. Dokonce i klavíristé, p?estože si sv?j nástroj v?tšinou sebou nevozí, mají výhodu celkem standardního typu, se kterým mohou p?ijít do kontaktu. Jenže ideální varhany neznamenají jeden typ nástroje. Mohu se setkat s obrovskou plejádou r?zných vynikajících varhan. Liší se podle zemí a podle stylových období. Proto je základní podmínkou úsp?chu varhaníka jeho p?izp?sobivost. Schopnost využít klady a zatajit zápory jednotlivých nástroj?.

Jaké jsou ideální varhany? Mnozí dávají p?ednost varhanám historickým, které prý vždycky zn?jí jinak než ty ?erstv? vyrobené. I když se je varhaná? snaží postavit t?eba podle n?jakého konkrétního vzoru. 
V Bruchsalu dostal Vladimír Šlajch p?íležitost postavit zbrusu nové varhany do historické varhanní sk?ín?. Každé varhany jsou totiž památkou zvukovou, technickou, ale i výtvarnou. Proto i v minulých staletích se stav?ly nové nástroje do p?vodních starších sk?íní. Zejména tehdy, když m?la výtvarná stránka varhan v?tší hodnotu než samotné varhany. Hlavním motivem pro zm?nu bylo, že nástroj sám p?estal vyhovovat pot?ebám provozování hudby na daném míst?. Šlajch nem?l touhu vytvo?it repliku n??eho n?kde jinde hotového, vytvo?it takzvanou stylovou kopii. Šel cestou vlastního návrhu varhan veskrze tradi?ních, tak jak se stav?ly t?eba v 18. století. S myšlenkou, aby se na n? dala hrát hudba polyfonická, p?edevším Bach. 

To, že si ?eský varhaník vybral pro nahrávání Bacha kvalitní varhany ?eského varhaná?e, není asi pro nikoho p?ekvapením. Pro? ale zrovna varhany postavené v N?mecku skoro až u francouzských hranic?
Mám moc rád historické varhany. Pro jejich neopakovatelnost, pro krásný zvuk. Ovšem p?iznejme si, že ?eské baroko nám zanechalo sice krásné nástroje, ale z pohledu Bachových velkých opus? v?tšinou malé až tit?rné. Jejich rejst?íkové vybavení nebývá dostate?né. Krom? toho nám chyb?jí n?které klávesy. P?i koncert? tolik nevadí, když chyb?jící tón nahradím jiným. Na nahrávce jsou ale takové zm?ny nevhodné, ?asto až za hranicí serióznosti. Pozd?ji, v devatenáctém století, kdy už varhany v ?eských zemích m?ly dostate?ný tónový rozsah, i po?et rejst?ík? se zvýšil, byly zase intonovány pro zcela jiný druh hudby. No a ve století dvacátém p?evážila výroba sériová, která znamenala v?tšinou úpadek kvality. Když hledám v ?echách pro bachovskou nahrávku vhodné varhany, skon?ím nejspíše až u Šlajcha. Jenže t?ch n?kolik nástroj?, které zde postavil, je spíše komorn?jšího charakteru (Praha, kostel sv. Bartolom?je, ?eské Bud?jovice, klášter), ne-li rovnou ve stylu ?eského baroka (nap?. Luka nad Jihlavou).

Nejsi až p?íliš vybíravý? ?ada jiných interpret? nahrála skladby Bachovy na r?zných varhanách u nás....
Ano, jsem vybíravý ohledn? nástroj? pro nahrávání. U koncert? je to jiné. Nevyhýbám se ani varhanám, které si v ur?itém smyslu ani nezaslouží, aby na n? zahrál n?kdo erudovaný. Poslucha?i ?asto p?ijdou v dobré ví?e, že uslyší n?co krásného. V ?ad? p?ípad? jsou mezi nimi i tací, kte?í dali t?eba zna?né ?ástky na jejich opravu ?i restaurování.

Dob?e. Chyb?jící klávesy, rejst?íky, jiné stylové zam??ení. Jenže varhan jsou u nás tisíce. Copak je možné, aby na žádné nešlo zahrát uspokojiv? Bacha? 
V tom je pointa. Uspokojiv? ano, ne však tak, aby jejich zvuk a další vlastnosti snesly srovnání se špi?kovými nástroji ve sv?t?. Nastínil jsem nedostate?nost t?ch našich barokních a romantických. Mezi varhanami vzniklými po druhé sv?tové válce nebo po roce 1989, což jsou dv? odlišné epochy, je jist? mnoho t?ch, které v tomto sm?ru velké ambice m?ly. Ambice je sice dobrý za?átek, ovšem postavit varhany znamená mít navíc kvalitní ideu v hlav?, jejíž realizace obnáší souhrn tisíc? jednotlivých krok?. Na každém z nich mohu ud?lat chybu, n?kdy fatální. Což se stává, je to lidské.

Jakých fatálních chyb se m?že varhaná? dopustit?
Nejen varhaná?. Na za?átku stojí zám?r objednatele varhan. Chci kvalitní varhany, nebo jen jakékoli? Pokud chci um?lecké dílo, je t?eba si uv?domit, že nejsem tak bohatý, abych si mohl po?izovat levné v?ci. První fatální chyba varhaná?e je snaha získat zakázku za každou cenu, jít prost? s nabídkou co nejníže. Což se u nás stalo i renomované zahrani?ní firm?. Jist?že necht?la postavit pod?adný nástroj. Jenže materiál je drahý, práce je také drahá. Opravdu je ?astou p?í?inou neúsp?chu, že v tém?? každém výb?rovém ?ízení rozhodne nyní o vít?zi nejnižší nabídnutá cena. Tato situace je u nás a v n?kterých p?ípadech i jinde v Evrop? charakteristická zejména v posledních letech. A u nás se navíc n?kdy ú?astní výb?rových ?ízení i naprostí amaté?i.

Nedostatek finan?ních prost?edk? je tedy hlavním problémem?
Problém? je víc. Varhaná? je sice na jedné stran? ?emeslník, který pracuje se d?evem a kovem, na stran? druhé je ale úsp?ch jeho práce dán intuicí, inspirací, p?edstavivostí, d?sledností a houževnatostí, což základní ?emeslo dalece p?ekra?uje. V ur?itém smyslu musí být hlavn? vizioná?em, um?lcem a filo-zofem. Na cest? za krásným nástrojem na n?j ?íhají mnohá úskalí. ?asto si do své práce nechá p?íliš mluvit z vn?jšku. Podlehne t?eba rozli?ným nápad?m a p?áním varhaník? nebo organolog?, z nichž n?která mohou mít nep?íjemné d?sledky pro hotové dílo. Typickým nešvarem lidí mluvících do varhaná?ova díla je, že požadují ?ešení, která se vzpírají daným podmínkám v míst? stavby. P?edstavme si t?eba velký kostel s krásnou akustikou, kde se ale zvuk t?íští. Zde je obzvlášt? nutné zvolit správné rozmíst?ní vzdušnic, umož?ující dobrý ozev varhanních píš?al vzhledem ke tvaru chrámové lodi. P?i stavb? do p?vodních historických varhanních sk?íní je také nutno zvážit po?et rejst?ík? a manuál?, které se nám dovnit? vejdou. Je-li sk?í? dost velká pro dvoumanuálové varhany, my však chceme manuály t?i, do?káme se varhan, jejichž traktura bude p?i použití manuálových spojek p?íliš t?žce chodící. Protože musí být z prostorových d?vod? složit? vedená. Tím pádem se nedá dokonale ovládat prsty.

To je patrn? jedna z d?ležitých v?cí, na kterých se pozná rozdíl mezi vynikajícími a pr?m?rnými varhanami.
U stisku kláves jde nejen o perfektn? na?asované otev?ení a zav?ení vzduchového ventilu, nýbrž také o drobné nuance rychlosti t?chto chod?. K tomu opravdu pot?ebuji co nejdokonalejší trakturu. Vše ovšem za?íná už u zásobování vzduchem. V?bec nejde jen o to, aby ho bylo vždy dost. K barvité a plas-tické h?e polyfonní hudby se hodí, aby vzduch plynul p?irozen?, tedy aby ho byl v jistých okamžicích i jakoby mírný nedostatek, který pak zp?sobuje, že vzduch je živý.

Korunou díla budou z?ejm? co nejkvalitn?jší píš?aly.
Znám ?adu varhan, jejichž píš?aly se tvá?í dokonale. Asi i jsou, každá zvláš?. Jenže ony musí spolu vytvo?it dokonalý orchestr n?kdy až tisíc? píš?al. Budu-li hrát na jeden rejst?ík, na jakoukoli myslitelnou kombinaci rejst?ík?, nebo zvolím-li varhanní pléno, vždy musím slyšet krásné zvukové barvy. Je ?ada zru?ných intonér?, kte?í umí píš?alu rozeznít. Vnutit jí správnou dynamiku, rychlost nasazení tónu, nosnost zvuku, nicmén? p?edstavu celku nemají. Jen nemnozí vnuknou svým nástroj?m špi?kové vlastnosti. V?bec nejt?žší je naintonování mixtur, t?ch nejmenších píš?alek. Meritem v?ci bývá neexistující p?edstava kvalitního zvuku v hlav? varhaná?e – intonéra, nebo jeho neschopnost ideálního zvuku dosá-hnout kv?li nedostate?né erudici ?i dokonce nezájmu. Potkal jsem i intonéry, kte?í si ani neposlechnou, jak jejich hotové varhany zn?jí.

Jakou roli hraje v hodnocení varhan subjektivní pocit?
Jist?že velkou. Je ovšem tvarován v ?ase, jednak množstvím nasbíraných zkušeností, jednak p?stováním vkusu. To zná každý, n?co podobného platí ohledn? hodnocení v?cí, lidských ?inností, ?i um?leckých d?l. Týká se to jednotlivc? i celé spole?nosti. V pr?b?hu ?asu našt?stí samovoln? vystupují do pop?edí názory kvalitní, by? kdysi t?eba ojedin?lé, nebo ozna?ované až za podivínské. T?žko bude dnes n?kdo vyk?ikovat, že se mu Mona Lisa nelíbí, ?i že Silbermannovy varhany zn?jí oškliv?. I když se rad?ji dívá t?eba na impresionisty nebo miluje pouze varhany Cavaillé-Colla ?i Ladegastovy.

Na jaká úskalí krom? nutného zvládnutí netuctových varhan naráží interpret p?i interpretaci Bachovy varhanní hudby nejvíce? 
Zvládnutí obtíží, které laici ?asto na varhanní h?e nejvíce obdivují, jsou spíše triviální záležitostí. Mám na mysli souhru rukou a nohou, nebo volbu výb?ru rejst?ík?. Dlouhá léta ale nap?íklad trvá, než se ?lov?k nau?í zvolit a udržet správné tempo ur?ité skladby vzhledem ke konkrétní prosto?e a charakteru varhan, dále také pokud možno p?esn? odhadnout ideální míru drobných odchylek od mechanického pr?b?hu daného metra. Stejn? tak je t?žké nehrát p?íliš dlouhé ?i naopak krátké tóny v dané akustice a také diferencovat je p?irozen?, nenásiln?. ?emu se snad v?bec nau?it nedá, je už zmín?ný vkus a smysl pro krásu. Tyto vlastnosti lze jedin? kultivovat. Dalším problémem m?že být p?ílišný ostych. Mistr po?ítal s tou a tou registrací, nemohu tedy zvolit jinou. To je ?astý omyl. Úpln? nejd?ležit?jší tedy je, má-li osobnost interpreta v sob? vhodn? namíchánu skromnost a pokoru s dostate?ným sebev?domím.

?ím se liší tv?j p?ístup k Bachov? hudb?, hraješ-li ji na varhany, cembalo ?i klavichord?
Každý z t?ch nástroj? nám dá najevo, co mu sv?d?í. Nejde jen o jinou barvu zvuku a o akustiku. Úhelným kamenem je t?eba rytmus, jehož podoba je vždy jiná. Aby m?l poslucha? pocit p?esného a výrazného rytmu, je vlastn? nutné nehrát strojov?, ale naopak pravidelnou pulzaci deformovat. Z d?vodu rozlišování d?ležitých a mén? d?ležitých dob. Jde o složitou hierarchii p?ízvuk?. Logicky a p?esv?d?iv? zvládnout vývoj frází v jejich stoupajících a klesajících vlnách je také nesmírn? složitým úkolem.

Myslíš p?i hraní více na noty a strukturu hudby, nebo na mimohudební obsah?
P?edstava celé struktury, zvuku a ?asového pr?b?hu musí být koncentrovaná v hlav? v jakési p?edem hotové a jasné podob?. Pak se hudba za?ne dít a ?lov?k t?ká pozorností od jednoho detailu ke druhému, snaží se vnímat všechny hlasy, všechny události harmonické i polyfonní, obsah jde s t?mi detaily ruku v ruce. U varhan jsem ?asto ohlušen p?ívalem tón?, p?esto se snažím odezírat vše jakoby odrazem z druhé strany kostela. Teprve tímto zp?sobem, když sebe sama intenzivn? poslouchám, mohu korigovat aktuáln? všechny složky, které vytvá?ejí a ovliv?ují interpretaci. Jemné zm?ny tempa, délky jednotlivých not, agogický pr?b?h i vše ostatní, o ?em už byla ?e?. Cílem je samoz?ejm? mimohudební sd?lení, obsah. Jenže psát ?i mluvit o n?m je hrozn? t?žké. Asi jako mluvit ?i psát o Bohu nebo o ví?e. Rozum?t hudb?, varhanám, Bachovi – a? už jsem interpret nebo poslucha? – je zkrátka dar, po kterém toužíme a který dostáváme více nebo mén?, v každém p?ípad? ovšem jedin? sh?ry.

Jakou výšku lad?ní a jaký druh temperatury preferuješ pro Bachovu hudbu?
Na rozdíl od hudby ješt? starší jsem u Bacha otev?ený všem variantám. Jist?že lad?ní nerovnom?rná jsou pro m? ideální, ale nepovažuji je za podmínku úsp?chu. Stejn? tak mi nevadí dnes b?žná výška lad?ní okolo a' = 440 Hz, pro mnohé poslucha?e je navíc p?íjemn?jší než r?zné výšky lad?ní historických. 

Jaká interpretace Bacha t? neuspokojuje?
Myšlenkov? povrchní, p?ehlížející d?ležité detaily a mechanicky p?ebírající cizí vzory. Úpln? nesmy-slnou se mi zdá být také snaha o strojov? p?esné hraní. Už v d?evních dobách po?íta?? jsme absolutní rytmickou p?esnost slýchávali, úsp?ch to nebyl pražádný.

P?itom p?ipus?me, že pro celé generace milovník? Bacha je práv? on prototypem tv?rce matematicky p?esné formy a pravideln? tepajícího hudebního proudu dokonalé polyfonie. 
To je práv? kouzlo hudby, že jako p?esnou a p?esv?d?ivou dokážeme vnímat linku, která není absolutní p?ímkou, ale stále se prom??ující sinusoidou. P?ímka naopak p?irozená není, p?sobí na nás nep?íjemn? jakožto um?le vytvo?ená. Bachova hudební ?e? je jist? i vyjád?ením vztah? ?íselné symboliky a zt?lesn?ním matematických zákonitostí. Pochopení té skute?nosti je ale možná podp?rným prost?edkem, nikoli cílem. Ani sám zvuk plynoucí v ?ase není cílem, má ovšem sílu vybudit v našem nitru reakci, která nás obohacuje a táhne nás dokonce i podv?dom? k n??emu, co je vysoko nad námi. Pro duši znamená intenzivn? prožitý poslech hudby velké blaho.

Vidíš práv? v tom Bachovu velikost, nebo se dá n?co podobného tvrdit o mnohém jiném druhu krásné hudby? 
Bach se vymyká. Krom? nápaditosti a dokonalosti je každá z jeho skladeb nezam?nitelná i svým jedine?ným charakterem. Vystihnout a podtrhnout tuto jejich výlu?nost pat?í k nejv?tším radostem, jaké mohu jako interpret prožít. Proto se také ke každé opakovan? vracím, jakmile jen mám p?íležitost. Bach bývá sice ?as od ?asu snad až módním skladatelem, p?esto jej nikdy nem?že postihnout trvalý odliv zájmu. Sd?lení jeho hudby stojí totiž nad religiozitou v úzkém slova smyslu, nad našimi omezenými schopnostmi vnímání i nad plynutím ?asu. Je v pravém slova smyslu univerzální a nad?asové.

Jaroslava T?my se ptala Zde?ka Brodová


© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net