Welcome to the on-line-store ARTA Music cz en

ANTONÍN BROSSMANN: MISSA IN A, Oratorium breve
Czech Ensemble Baroque, Roman Válek 

 

F10272   [8595017427220]   released 12/2021

Czech Ensemble Baroque, Roman Válek conductor
Pavla Radostová soprano, Romana Kružíková soprano, Lucie Netušilová Karafiátová alto
Matej Benda alto, Jakub Kubín tenor, Jiří Miroslav Procházka bass
Elen Machová concert master, Tereza Válková choirmaster

play all Missa in a 46:47
1.
Missa in a - Kyrie 2:37
2.
Missa in a - Gloria 5:38
3.
Missa in a - Credo 7:09
4.
Missa in a - Sanctus 0:47
5.
Missa in a - Benedictus 4:58
6.
Missa in a - Agnus Dei 4:23
7.
Oratorium breve - O vos omnes 2:13
8.
Oratorium breve - Quid video o caeli Salvator in Cruce 2:40
9.
Oratorium breve - En caput inclinatum 4:48
10.
Oratorium breve - Per hac sacra 5:04
11.
Oratorium breve - Ah quid retribuam 4:46
12.
Oratorium breve - Adoramus te Christe 1:34

Missa in a  for soloists, choir and orchestra
 1 Kyrie
 2 Gloria
 3 Credo
 4 Sanctus
 5 Benedictus
 6 Agnus Dei

Oratorium breve  for soloists, choir and orchestra
 7 O vos omnes (coro)
 8 Quid video o caeli Salvator in Cruce (recitativo)
 9 En caput inclinatum (aria)
10 Per hac sacra (aria)
11 Ah quid retribuam (duetto)
12 Adoramus te Christe (coro)

Antonín Jan Nepomuk Brossmann  (skladatel sám se tak podepisoval, ovšem v matrice uveden jako Brussmann) byl pokřtěn ve Fulneku 7. září 1731. Jeho prvním učitelem byl regenschori augustiniánského kláštera ve Fulneku – Weissgärber, pod jehož vedením získal Brossmann pozoruhodnou obratnost ve hře na housle a později na violoncello. Bližší informace o jeho studiu před vstupem do piaristického řádu bohužel nemáme.
     15. října 1749 vstoupil Brossmann do noviciátu v Lipníku nad Bečvou a přijal řádové jméno Damasus a Sancto Hieronymo. V letech 1749–50 zde byl instruktorem noviců ve hře na varhany a ředitelem kůru P. Simon a S. Bartholomaeo – Václav Kalous, takže Brossmann získává to nejlepší možné školení, jakého se mu v té době mohlo u piaristů dostat. Druhý rok noviciátního studia strávil P. Damasus ve Staré Vodě, kam byla část noviců přemístěna pro nedostačující kapacitu lipnické koleje. Řeholní sliby složil 9. září 1751 v Lipníku. Následovalo studium filozofie v Bílé Vodě (1752–53), kde byl zároveň instruktorem hudby, a teologie v Mikulově (1754), kde sám vyučoval skribenty. Při všech závěrečných zkouškách získal Brossmann nejlepší možné ohodnocení – calculi aurei (zlaté známky). Na kněze byl Brossmann vysvěcen 29. září 1754 olomouckým světícím biskupem Scherffenbergem. Na jaře 1756 se vrátil z Mikulova do Bílé Vody, kde vedle výuky principie a parvy zastával také úřad katechety a subregenta hudebního semináře. V roce 1757 učil syntax a gramatiku, v roce 1759 byl vikářem faráře. Poslední rok v Bílé Vodě byl profesorem rétoriky a poezie. V říjnu 1760 je přeložen do Kroměříže, kde vyučoval poetiku a rétoriku. Prefektem semináře v té době byl P. Simon a S. Barholomaeo, nic bližšího však o dalším kontaktu těchto dvou nejvýznamnějších piaristických skladatelů nevíme.
     V letech 1762–67 působil Brossmann potřetí v Bílé Vodě. Až v posledním roce však zastával vedle řady funkcí (profesor filozofie, prefekt škol, zpovědník, revident pokladny…) také post ředitele kůru a regenta hudebního semináře. V říjnu 1767 je přeložen do Kroměříže, kde zastává funkci regenta lichtenštejnského hudebního semináře. V roce 1775 byl zvolen rektorem příborské piaristické koleje. Od května 1778 je rektorem koleje v Bílé Vodě. V této době se musel potkávat s K. Dittersem z Dittersdorfu, ale přímých historických dokladů je velmi málo. Koncem července 1787 požádal o přeložení zpět do Příbora. Umírá ve věku 67 let 16. září 1798 v Příboře.
     Brossmann je autorem více než 100 chrámových skladeb (často značně rozsáhlých), ale prameny uvádějí i světská díla. Nedochované oratorium Tageszeiten (Denní doby) na text německého básníka Fr. Viléma Zachariä (1726–1770), nebo torzo kantáty Zur Zeit des Türken Krieges (1790) jsou jistě jen částí velkých ztrát. Podobný osud bohužel potkal i Brossmannovy teoretické traktáty: De methodo instituendi in cantu, De directione musicae, De regulis Compositionis, Anleitung zu allen Instrumenten a Zeichnungen der Instrumente. Nekrolog uvádí 50 velkých a malých mší (nalezeno zatím 26), ofertoria na všechny neděle a svátky, litanie, responsoria k matutinům velikonočního týdne, štace pro slavnost Božího těla, četná Salve Regina a Ave Maria a 2 sepolcra. Z Oratoria breve pro Sacro Sepulchro se v Kroměříži zachoval pouze titulní list, další opis s titulem Musica pro sacro sepulchro pochází z Žamberku. Naše nahrávka vznikla podle opisu z Frýdku Místku.
     Mezi množstvím Brossmannových žáků najdeme skladatele Gottfrieda Riegera (1764–1855), který ve svých memoárech vzpomíná na dva roky výuky kontrapunktu v Bílé Vodě (1784–85). Této stručné, ale obsažné výuce Rieger vděčí za vše, čeho v hudbě dosáhl. Od něho pochází vzpomínka, že Brossmann nejraději sedával v zahradní besídce a ustavičně komponoval. K tomu se pojí i poněkud kuriózní zpráva d´Elvertova, podle které Brossmanna „často našli sedět na zemi a psát noty, protože hudba bylo jeho nejmilejší zábavou“.
V současné době, kdy dochází k radikálnímu přehodnocení barokní kultury, se nám zatím Brossmann jeví jako pozoruhodná skladatelská osobnost piaristického řádu, nejen rozsahem dochovaného díla, ale především jeho kvalitou. Jeho hudební řeč prošla společně se svou dobou radikálním vývojem od výrazových prostředků pozdního baroka a galantního slohu ke klasicismu Mozartova typu. Existují doklady o nákupu hudebnin K. H. Grauna (oratorium o Umučení Páně 4 zl. 48 kr., Te Deum 3 zl. 12 kr), J. A. Hasseho (opera Alcide al bivio 3 zl. 22 kr.) a W. A. Mozarta (3 zl. 57 kr.), což je nejlepším dokladem Brossmannova hudebního vkusu.
Pro ono rané stádium jsou typická například skvostná zhudebnění pěti Ave Regina z konce šedesátých let (opis díla z Kroměříže je z roku 1768). Pozdní baroko se v nich projevuje pohyblivými figurálními basy, množstvím rafinovaných disonancí, polyfonním vrstvením hlasů, rokoková je pak především instrumentální melodika, často využívající triolových skupin, portament, přírazů a trylků. Modernější styl je příznačný pro Mši a moll jejíž notový materiál se zachoval na svatomořickém kůru v Kroměříži. Po spartování a následném koncertním provedení se i zde potvrdil předpoklad o Brossmannově výjimečnosti, navíc se poprvé vyvrátilo tvrzení, podle kterého byl považován za konzervativního skladatele. Monumentální chrámová skladba plná melancholie a harmonických zvláštností připomínajících často již romantismus je vystavěna i s pomocí tradičních polyfonně zpracovaných úseků (dona nobis), částečně také ve stylu, který jsme pojednávali výše (Et incarnatus). Gloria, Credo, Benedictus a Agnus jsou věty ryze klasicistní. Vedle hobojů a lesních rohů v orchestraci zaujme dvojice viol, jejichž častá sóla výrazně umocňují onu zvláštní melancholii. V Benedictus se objeví i obligátní virtuózní varhanní part. Celá skladba nám svou technickou i obsahovou náročností poskytuje nejlepší doklad o vysoké úrovni provozovací praxe v piaristických klášterech ve druhé polovině 18. století. Jako příklad Brossmannova experimentování na poli harmonie může posloužit Agnus z této mše, kde vede harmonickou větu modulacemi z a moll přes Cis dur a fis moll k výsledné A dur. 

Tomáš Hanzlík

Oratorium Breve Jana Nepomuka Brossmanna bylo nalezeno ve farním kostele ve Frýdku Místku a dnes je uloženo v Ostravském muzeu. Dochovány jsou jednotlivé party v opisu. Brossmannův autograf není prozatím znám a pravděpodobnost jeho nalezení je jen velmi malá. Rok vzniku oratoria není uveden, stejně jako u všech ostatních Brossmannových skladeb. Výjimečnost díla je především v dvojjazyčném textu. Oratorium je psáno ve dvou jazykových provedeních, latinsky a česky. Jeho úvodní sborová část je převzata z biblické knihy Pláč Jeremiášův, verš 1,12. 

Aneta Szukalská


The CZECH ENSEMBLE BAROQUE ensemble consisting of orchestra, vocal ensemble and soloists was founded in 1998 and is still led by the prominent Czech conductor Roman Válek. The members are professional instrumentalists and singers from the Czech Republic, Slovakia, Hungary, Poland and Germany. The Czech Ensemble Baroque focuses mainly on cantatas, operas, concerts and symphonies, mainly from the Baroque and Classical periods in a progressive and fresh presentation. The ensemble´s wide genre range is evidenced, among other things, by the names of prominent personalities from the music world who have cooperated with the Czech Ensemble Baroque: Andreas Scholl, Adam Plachetka, Emma Kirkby, Rupert Charlesworth, Chouchane Siranossian, Vojtěch Dyk, Jean-Francois Lombard and many others. The ensemble organizes its own subscription cycle Bacha na Mozarta!, an international interpretation workshop Summer School of Baroque Music, it is a residential ensemble of the prestigious Znojmo Music Festival and regularly records for Czech Television and Radio, EBU, WDR and Supraphon. It focuses on the work of F. X. Richter, for which it has been awarded several times by foreign critics (BBC 3, Toccata, Gramophone, etc.).                              www.ebcz.eu

The prominent Czech conductor ROMAN VÁLEK began his career as a choirmaster in Brno and Prague. He then conducted most of the orchestras in the Czech Republic. He is the chief conductor of the Czech Ensemble Baroque ensemble, the artistic director of the Znojmo Music Festival and the Summer School of Baroque Music. Since the beginning of his artistic career, he has focused on vocal-instrumental music of older stylistic periods. He has performed with his ensembles at European and domestic festivals, recorded dozens of CDs, radio and television recordings. In 2012, he began to devote himself almost exclusively to his ensemble Czech Ensemble Baroque, focusing on the interpretation of Baroque and Classicism styles on period instruments. In the same year, he founded the now popular cycle of early music Bacha na Mozarta!, where he collaborates with soloists such as Adam Plachetka, Kristyan Adam, Andreas Scholl, Barbara Maria Willi, Jean-François Lombard, Luise Haugk, Ludmila Peterková, etc.
Thanks to the conceptual dramaturgy and cooperation with top artists, under the leadership of its founder, the Czech Ensemble Baroque has become a recognized and appreciated musical ensemble on the domestic and international scene.
     In collaboration with the Supraphon publishing house, Roman Válek undertook the restoration and recording of the works of F.X. Richter. For this activity he was highly praised by foreign critics - BBC3, WDR3, Gramophone UK, Early Music Review, Toccata, etc. Since 2020, he has been working on the works of Ignác Tůma. The presentation of forgotten works by Czech composers of the 18th century (Richter, Tůma, Mysliveček, Rittler, Brosmann, Biber) on the one hand, and works by world composers (Bach, Händel, Vivaldi, Lully, Monteverdi), that have not yet been performed in the Czech Republic, on the other, is the basic dramaturgical goal of Roman Válek . On the stage of the Znojmo Music Festival, these were, for example, the Czech premieres of H. Purcell´s King Arthur, J. Mysliveček´s  Montezuma, J. P. Rameau´s  Platée, oratorio Daniel in the Lion´s Den from G. P. Telemann, Lully´s Exaudiat Te Dominum, etc. Some well-known titles he performed for the first time in the Czech Republic on old instruments – Mozart´s Don Giovanni, Haydn´s Il mondo della luna, Creation, etc.
Roman Válek has received numerous awards for his artistic work (Alfréd Radok Award, Ferdinand Vach Award, Diapason d’Or, Thalia Award nomination, Classic Prague Awards, etc.).
Roman Válek´s main life-artistic credo is the exploratory dramaturgy, spontaneity of musical expression and respect for the values and aesthetics of the composers of earlier styles, whose compositional mastery and interpretive standards are the best guide for a contemporary performer to a convincing and informed expression of a musical work.

© Studio Svengali, May 2022
coded by rhaken.net